Úterý

30. června 2026

Nyní

27ºC

Zítra

24ºC

Svátek má

Šárka

Na chvíli zase rok 1866. Jak Rakušané v Trutnově obrátili bitvu proti Prusům

28. června 2026

Na chvíli zase rok 1866. Jak Rakušané v Trutnově obrátili bitvu proti Prusům 40 snímků
Výstřely, kouř nad loukou a uniformy, které na chvíli vrátily Trutnov o 160 let zpátky. Sobotní rekonstrukce bitvy u Trutnova ale nebyla jen přehlídkou historických kostýmů a zbraní. Divákům nabídla příběh dne, během něhož se vítězství několikrát zdálo být rozhodnuté – a nakonec dopadlo úplně jinak.

Na louce pod Paradráhou se bitva odehrála ve třech blocích. Každý ukázal jinou část skutečných událostí z roku 1866, kdy se Trutnov stal místem jediné bitvy prusko-rakouské války, v níž rakouská armáda porazila Prusy.

Dopoledne patřilo pruskému postupu. Mondelova brigáda nejdříve bránila městské výšiny, silná pruská přesila ji ale postupně zatlačila až směrem k Novému Rokytníku. Pro Prusy tím v podstatě bitva skončila. Měli pocit, že zvítězili, a přesně tak se také chovali.

„V prvním bloku jsme viděli ústup, ve druhém pak oslavu pruského vítězství. V reálné bitvě tam byly asi dvě hodiny prostojů, kdy se Prusové najedli, poslali do Berlína depeši, že vyhráli, a všechno se na chvíli uklidnilo,“ popsal hlavní organizátor Jan Nešněra z Vojensko-historického a muzejního spolku Trutnov.

Právě druhá část ukázky proto nebyla jen pauzou mezi výstřely. Prusové slavili, hrála hudba a došlo i na skutečné povýšení Radima Dufka z Agentury REX Brno, který se vojenské historii a rekonstrukcím věnuje už více než půl století.

Jenže odpoledne přišel obrat. Rakušanům dorazily posily od Josefova a síly na bojišti se rychle změnily. Z ranních zhruba šesti tisíc mužů se jejich počet postupně vyšplhal až na 34 tisíc. Pruské jednotky sice měly kolem poledne přibližně 36 tisíc vojáků, jejich linie se ale táhla na velké vzdálenosti od Úpice přes Trutnov až po Volanov. Předávání rozkazů i orientace v tom, co se děje o několik kilometrů dál, tak bylo velmi složité.

Rakušané začali jednotlivé pruské regimenty izolovat a postupně zatlačovat. U Janské kaple se do těžké situace dostala jedna z pruských jednotek, která měla přibližně šestnáct set střelců. Proti ní se podle Nešněry valily desetitisíce protivníků.

„Byla to situace, která se nedala dlouho udržet. Vydrželi dvě hodiny. Pak opustili Janskou kapli a začali ustupovat zpátky do města. Tam navíc zjistili, že jsou poslední, že ostatní už se stáhli. Zadní voj pak musel dost chaoticky ustupovat až směrem do Pruska,“ vysvětlil.

Zatímco dopoledne patřilo ústupu Rakušanů a poledne pruské oslavě, odpoledne už znamenalo dobytí Trutnova zpět rakouskými jednotkami. Právě tento zlom se v sobotu podařilo organizátorům převést do srozumitelné podoby i pro lidi, kteří historii běžně nevyhledávají.

Do rekonstrukce bitvy se zapojilo kolem stovky účastníků v uniformách a sledovalo ji několik stovek diváků. „Lidí bylo na Trutnov spousta, vojáků na prostor, který jsme měli, dostatečné množství. Nikdo se nezranil, nikdo neomdlel, nic nechytlo. V tom počasí a v situaci, ve které jsme to sehráli, to považuju za skvělý výsledek,“ zhodnotil Jan Nešněra zlatý hřeb sobotní připomínky 160. výročí bitvy u Trutnova.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek