Porotu přesvědčil příběh, nápad a opravdovost

Jak ukázat místo, kde žiju? Někdo sáhne po foťáku, jiný po pastelkách, další použije mobil nebo si sedne k počítači a začne psát. Právě to je smyslem soutěže Trutnovsko: Stories, které žiju. Na úvod ještě zmiňme složení letošní poroty. Redakční část tvořili vydavatel Trutnovinek Miloslav Bartoň s dcerou Ellou, šéfredaktor Michal Bogáň, šéf obchodního oddělení Ruda Korbelář a na dálku se zapojil také redaktor Hynek Šnajdar. K nim se přidali lidé, kteří jsou se soutěží spjatí jako partneři a podporovatelé: starosta Trutnova Michal Rosa, ředitel EPO1 Jan Kunze, spolumajitel firmy BScom Pavel Brzák a bývalá manažerka kina Vesmír Anna Jerhotová.

Oproti prvním dvěma ročníkům se tentokrát vybírali vítězové jen ve dvou hlavních kategoriích. První byla určená videím, druhá spojovala texty, fotografie a kresby. A právě ta porotě zamotala hlavu nejvíc. Nutno dodat, že porota diskutovala už nad užším finálním výběrem nejlepších děl, který předem připravila redakce Trutnovinek.

U textů se porotci nejdéle zastavili u práce studentky trutnovského gymnázia Anny Marie Chlápkové. Do příběhu o stěhování dokázala přirozeně zakomponovat dopis dědovi a ukázala tím výraznou kreativitu i cit pro vyprávění. Některé členy poroty velmi oslovil také student průmyslovky Martin Beneš, jehož text se točil především kolem života ve skateparku. Ve fotografiích zaujaly hlavně noční snímky elektrárny, průhledu oknem a vlakového nádraží Matyáše Čakajdy, osmáka ze ZŠ kpt. Jaroše. Ze stejné školy byl i Matouš Vondráček ze 3. B, autor vtipného komiksu.

Porota se nakonec rozhodovala mezi jeho prací a textem Anny Marie Chlápkové. Na jedné straně stál silný literární příspěvek, který zaujal prací s dopisem, otevřeným koncem i osobním tónem. Na straně druhé komiks, za kterým byla vidět výtvarná práce, humor, příběh i vlastní svět. Hlasování bylo těsné a iPhone 17 vyhrál Matouš Vondráček. Porotci se ale zároveň shodli, že kvalitní text Anny Marie Chlápkové by neměl zapadnout. Doporučili proto udělit jí dodatečnou cenu. Debata se poté stočila i k tomu, jak podobné soutěže nastavovat do budoucna. Zaznělo, že porovnávat text, fotografii a ilustraci v jedné kategorii je opravdu složité.

Vybrat nejlepší video bylo v tomto směru přímočařejší. Do užšího výběru se dostalo sedm snímků, které se lišily stylem i zpracováním. Některé připomínaly klasické propagační klipy, jiné vsadily na humor, nadsázku nebo osobnější pohled na místo, kde jejich autoři žijí. Porotu pobavilo video Jakuba Králíčka ze ZŠ Komenského, které zaujalo nápadem, spontánností a sportovním rámcem. Zabodoval také „Lajf v Bukách“ Daniela Hlaváčka či pohled na Trutnov očima Barbory Hyjánkové. Oba tvůrci navštěvují trutnovské gymnázium. iPhone 17 však nakonec získala jiná gymnazistka.

Studentka primy Krkonošského gymnázia v Hostinném Anežka Janatová žije ve Vrchlabí, v části města zvané Harta neboli Podhůří. Právě procházka tímto místem porotu oslovila nejvíc. Nešlo v ní jen o výčet známých památek nebo hezkých zákoutí, ale o osobní výpověď o obyčejném prostoru, který má pro autorku skutečný význam. „Anežka Janatová se dívá na krásu obyčejnosti,“ zaznělo při debatě.

A právě to je pro soutěž Trutnovsko: Stories, které žiju nejdůležitější zpráva: zajímavý příběh nemusí vzniknout jen na výjimečném místě. Často stačí dívat se pozorněji na to, co máme každý den kolem sebe. Třetí ročník soutěže přinesl dva vítěze, ale také znovu otevřel otázku, co má v podobných projektech rozhodovat. Technická dokonalost, nebo vlastní pohled? Z debaty vyplynulo, že porota se přiklání spíš ke druhé možnosti. K originalitě, autenticitě a příběhu.

Partneři projektu:

Děkujeme všem žákům a studentům, kteří sebrali odvahu a do soutěže se zapojili. A také partnerům, bez kterých by se soutěž nemohla uskutečnit.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Jan Bartoš