Ocelová díla sochařky Ivy Mrázkové se vznášejí v prostoru města Trutnova

V prostoru pod Starou radnicí jsou umístěny tři sochy. Dvě z nich z minulého roku mají název Plod, kdy symbolické ovoce padá dolů. Podle Mrázkové je to zároveň téma doby, kdy naše demokratická společnost, která už dorostla, padá dolů a plod musí dopadnout na úrodnou půdu, aby z toho, co tady bylo vytvořeno, vzniklo něco nového. Třetí socha je z roku 2017 a jmenuje se Strom. „Je to strom, který se nemusí na zahradě každý rok stříhat. Je v tom symbolika trvanlivosti,“ prozradila umělkyně.

Tato díla, protože Mrázková ve své tvorbě touží po lehkosti, připomínají vznášející se stuhy v souladu s textilním výtvarnictvím, které vystudovala. Zároveň usiluje o to, aby bylo přes sochu vidět na druhou stranu. Další dílo má název Formy a jde o jedno z prvních děl sochařky z roku 2007. Umístěné je na Svatojánském náměstí a má jiné tvarosloví než její současné práce. Z tvarů sochy, zvláště, když na ni svítí slunce, vyzařuje teplo, přestože je vytvořené z oceli. Poslední socha autorky v centru města je z roku 2015, jmenuje se Formace a stojí na nevyužitém podstavci před městským úřadem. „Je to socha z jedné série, kdy jsem si hrála s formou hrnku,“ vysvětlila Mrázková.

Podle Jana Kunzeho, ředitele EPO1 a kurátora této výstavy, tvorba Ivy Mrázkové vyrůstá z malířského uvažování, které se postupně proměnilo v trojrozměrný jazyk. V jejím případě sochy vzdorují gravitaci i času. „Právě tato skutečnost fyzické existence se stává jedním z klíčových momentů autorčina myšlení. Trutnovská výstava Vzlet tematizuje paradox, v němž se i monumentální formy dokážou zbavit tíže. Sochy se odlepují od země, jako by zapomněly na vlastní hmotnost. Ve veřejném prostoru navíc získávají další význam. Stávají se orientačními body a zároveň jemně narušují ustálené vnímání prostředí,“ řekl Kunze.

Mrázkové se líbí, když její sochy jako kdyby vzlétnou a člověk necítí jejich váhu, přestože každá z nich má  hmotnost mezi půl až dvěma tunami. „V současné době, kdy z geopolitických důvodů je doba těžká, je každý moment, kdy člověk cítí lehkost, důležitý. Z toho důvodu jsem tuto instalaci nazvala Vzlet. Je to sice takový paradox, ale myslím si, že nás to odpoutá od každodenní reality,“ dodala autorka, která před tvorbou soch připraví návrh a dílo pak realizuje ve spolupráci s kováři. Na středeční vernisáži výstavy byl osobně přítomen také lucemburský velvyslanec Ronald Dofing.

Ten připomenul, že Mrázková kromě své tvorby nejen zastupuje konzulární záležitosti v Lucemburku, ale velmi dobře se stará o relativně početnou komunitu Čechů v této zemi, kde je velice známou umělkyní. „Na mnoha místech Lucemburska je k vidění spousta autorčiných děl. Proto jsem moc rád, že tady v Trutnově byla uspořádána prezentace jejich prací. Považuji to za krásný umělecký most mezi našimi zeměmi,“ uvedl velvyslanec.

Také starosta města Michal Rosa ocenil dílo autorky. Mimo to má radost z toho, že projekt Sochy ve městě v Trutnově stále pokračuje a oživuje jeho veřejný prostor. „Spolupráce města s EPO1 se v tomto ohledu zdárně rozvíjí a každý rok se v našich ulicích objevují krásná umělecká díla k potěšení milovníků umění a k lehkému podráždění těch ostatních. Tak to ale podle mě má být,“ nechal se slyšet starosta. Letošní projekt Sochy ve městě s díly sochařky Ivy Mrázkové by měl trvat do podzimu letošního roku.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová