Kouř v horách? Hned volejte. Strážci národního parku kvůli vedrům varují turisty
28. července 2026
„Riziko vzniku požáru bude stoupat nejenom v lesích, ale i na loukách či třeba na smilkových trávnících krkonošské tundry. Se vší vážností apeluji na všechny, aby se chovali zodpovědně a dodržovali pravidla. Také naši strážci a lesníci v terénu v současné době věnují větší pozornost požárním rizikům,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Uvedené zákazy pramení jak z lesního zákona, tak ze zákona o ochraně přírody a krajiny. V nich je například uvedeno, že platí zákaz kouření v lese, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně v lese či ve vzdálenosti do 50 metrů od okraje lesa, rozdělávání a udržování otevřeného ohně ve volné přírodě, táboření v lese nebo ve volné přírodě mimo vyhrazená místa.
Informace o požárech mohou turisté volat přímo hasičům na telefonní linku 150 nebo linku integrovaného záchranného systému 112, případně na pohotovostní telefonní číslo Správy KRNAP 737 211 113. Strážci parku letos zatím nezaznamenali žádné nedohašené ohniště v přírodě.
Správa KRNAP má nastavené pro případ požáru předem dané postupy, vypracované krizové plány, konají se cvičení s hasiči. Hasiči mají v Krkonoších najeté přístupové lesní cesty, které jsou často dost široké i pro hasičské cisterny a v případě nutnosti se lze po nich přiblížit až do srdce národního parku. Krkonoše jsou navíc svým charakterem a specifiky podle zástupců KRNAP lépe připravené vzdorovat možným plošným požárům.
Podle nich je nepravděpodobné, že by v Krkonoších nastala podobná situace jako před čtyřmi lety v Českém Švýcarsku, kdy okolí Hřenska na Děčínsku zasáhl rozsáhlý požár. Oheň se tehdy v období extrémního sucha rozšířil na plochu přes 1000 hektarů. „Krkonoše jsou vlhčí, vodnatější než vysušené pískovcové skály, kde jsou dopady sucha citelnější. Svoji roli hrají také odlišné typy lesů v obou oblastech, ale i dostupnost hor,“ sdělil Radek Drahný.
Rozsáhlé požáry v Krkonoších nejsou časté, poslední zasáhl roku 2018 Labskou louku na hřebenech na ploše asi 30 hektarů. Příčinou byl zřejmě lidsky faktor.
ČTK
Foto: Kateřina Svobodová