Byl dojatý, líčil Kasík setkání se Smyczkem. Cenu mu dovezl na chalupu

Ředitel Uffa a zároveň ředitel festivalu Debutik Libor Kasík proto den před zahájením sedl do auta a vyrazil za známým režisérem osobně. „Původně jsme se měli potkat v Praze, ale když jsem mu volal, hrozně se omlouval a říkal, že to prostě nedá. Zeptal jsem se ho, kde je, a on odpověděl, že na chalupě v Nejdku,“ popisoval Kasík, jak se jeho cesta nakonec protáhla až za Karlovy Vary.

„Bylo pro nás ale důležité, aby cenu skutečně převzal. Nechtěl jsem na zahájení jen říkat, že mu ji někdy předáme,“ líčil ředitel festivalu. Do Nejdku dorazil ve středu až kolem osmé večer. „Dali jsme si kafe a popovídali jsme si. Musím říct, že pan Smyczek i jeho paní jsou ohromně příjemní lidé, kteří vás úplně osvěží. Měl skutečnou radost a zároveň ho opravdu mrzelo, že nemůže přijet,“ vyprávěl.

Samotné předání ceny pro něj podle Kasíka nebylo jen formální záležitostí. „Byl dojatý. Samozřejmě je hodně oceňovaný, dnes už i za celoživotní tvorbu, ale bylo vidět, že tohle pro něj něco znamená,“ řekl. „Hrozně nám držel palce, abychom důstojně navázali na Festival mladých. Fakt chtěl být u toho,“ zdůraznil Kasík a dodal, že ho zajímalo i to, jak po letech přijme jeho film trutnovské publikum.

Právě snímek Jen si tak trochu písknout, který v roce 1981 získal hlavní cenu trutnovského festivalu Velké zlaté slunce, se stal úvodním filmem nového Debutiku.

A pořadatelé vybrali šestasedmdesátiletého režiséra jako prvního držitele symbolické Ceny Ester, pojmenované po scenáristce, kostýmní výtvarnici a výrazné osobnosti československého filmu Ester Krumbachové. Její skutečná fyzická podoba teprve vzniká, festival ji chce pravidelně udělovat od příštího ročníku.

Návštěvníci kina Vesmír ale Karla Smyczka přece jen při slavnostním zahájení viděli – alespoň prostřednictvím předtočeného pozdravu. Režisér v něm zavzpomínal na někdejší Festival mladých i na atmosféru, kterou si s Trutnovem dodnes spojuje. „Vlastně ani nevím, proč zrovna v Trutnově vznikl velice ojedinělý festival té doby, ale byl nesmírně populární. Strašně se mi líbila atmosféra města a hlavně takové vzrušení před každou projekcí. Festival měl ještě jednu zvláštnost – nebyl úplně oficiální, takže se tam občas promítaly filmy, které nebyly běžně k vidění,“ povídal. Na závěr pak novému festivalu popřál a vyslovil jedno přání. „Myslím, že by bylo fajn, kdyby si ho užili hlavně i ti mladí Trutnováci.“

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: archiv festivalu