Ve škole se učí psát a počítat. Proč ne i zdravě stravovat?

Myšlenka „Školy bez cukru“ vznikla v ordinaci Martina Košťála, když si podobně jako řada jeho kolegů všiml, že se dětem rok od roku horší zdraví chrupu. „Nejenže takových dětí přibývá, ale často mají zkažených několik zubů najednou, a to i na atypických místech. Navíc se jedná o stále mladší děti. Právě to vnímáme jako problém. Cukr hraje významnou roli v kazivosti, jakmile se dítěti jednou zuby zkazí, už není návratu,“ říká Košťál. Doporučený denní limit příjmu cukru dle Světové zdravotnické organizace je 5–10 % z celkového kalorického příjmu jedince, přičemž Česká republika se průměrně ocitá v rozmezí 20–30 %.

Iniciativu „odslazení“ se rozhodl posunout dál za zdi své ordinace a zaměřit se právě na vzdělávací instituce. „Cukr se do dětí dostává tolika způsoby, že nevidíme důvod, proč by se na rozvoji tohoto škodlivého návyku měla podílet i školní zařízení.“ Košťál mluví zejména o sladkých nápojích a odměnách.

„Sladké nápoje a bonbony jsou jenom prázdné kalorie, které tělu nic nepřináší. Je to jen cukr, voda a barviva. Zejména slazené nápoje pak škodí ústnímu zdraví hned několika způsoby.“ Za úspěch by považoval nahrazení sladkých šťáv a čajů obyčejnou kohoutkovou vodou. „Jestliže se máme vejít do 10 % kalorického příjmu z cukrů, tak bychom tento limit měli využít co nejsmysluplněji. Přijde mi proto zbytečné, aby dítě po celý den popíjelo sladký nápoj nebo dostalo bonbon jako odměnu, když to tělu nic nedá a spíš uškodí.“

Nahrazení sladkých nápojů vodou vítají i mnozí rodiče a s iniciativou spolupracují. „Někteří sice mají obavy, že děti nebudou chtít čistou vodu pít, ale nepochybuji, že si děti rychle zvyknou.“ Odkazuje se na skandinávské země, kde školy bez cukru fungují už řadu let. „Když to funguje tam, proč by nemohlo i u nás.“

Ještě donedávna však taková změna nebyla možná. Školní stravování se totiž řídí závaznou normou, tzv. spotřebním košem. V něm až do letošního jara existoval spodní limit pro volný cukr. Školky a školy si tedy nemohly dovolit vyřadit cukr z jídelníčků, jelikož by normu nesplňovaly. Ať už školky chtěly, nebo nechtěly, do jídelníčků cukr zařadit musely. Iniciativě „Škola bez cukru“ se prostřednictvím příslušných ministerstev podařilo prosadit změnu výkladu této vyhlášky.

„V minulosti uplatňovaný výklad byl po všech stránkách chybný, proto jsme rádi, že se nám po třech desetiletích podařilo ho změnit. Nyní je na každé školní jídelně, zdali cukr do jídelníčku přidá, nebo ne. Žádný spodní limit volného cukru už plnit nemusí.“

Iniciativa s podporou starosty Trutnova se zaměřuje na trutnovské školy a školky. Ty šly Škole bez cukru naproti a od nového školního roku omezuje množství cukru v jídelníčku stejně jako sladké odměny. Kompletně zmizet by měly také slazené nápoje. Martin Košťál věří, že se Trutnov může stát vzorovým městem a inspirovat se ke zdravějšímu stravování školy a školky po celém Česku.

Pavlína Maryšková
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek