Ukrajinci v hradeckém kraji čelí vykořisťování v práci, integrace přesto úspěšná

V kraji se zhruba 555 000 obyvateli bylo na konci roku téměř 18 000 Ukrajinců se statusem dočasné ochrany, z nichž pracovalo zhruba 8000, vyplynulo z dat cizinecké policie a úřadu práce. Ve školním roce 2025/2026 se ve školách v kraji vzdělává téměř 4000 dětí s ukrajinským občanstvím, z toho nejvíce v základních školách. Ukrajinských školáků s dočasnou ochranou je v kraji téměř 2700, vyplynulo z údajů krajského úřadu.

„V Královéhradeckém kraji se podařilo integrovat většinu osob se statusem dočasné ochrany do většinové společnosti. Nevyskytly se žádné vážnější sociální problémy v regionu, které by byly způsobeny zvýšeným počtem nově příchozích cizinců. Většina osob v produktivním věku je zaměstnána, děti plní povinnou školní docházku v českých ZŠ,“ uvedl vedoucí integračního centra Jan Kočí.

Pracovní vykořisťování Ukrajinců zůstává podle něj problémem. „Češi, ale i Ukrajinci jako zaměstnavatelé využívají neznalosti pracovněprávních předpisů a v případě zaměstnavatelů Ukrajinců jim jejich krajané jako zaměstnanci bohužel důvěřují. Zaměstnavatelé využívají také jazykovou bariéru a záměrně udržují tyto pracovníky v neznalosti,“ pronesl Kočí. Oběti podle něj přicházejí často s problémem nevyplacené mzdy, přičemž nevědí, kdo je jejich zaměstnavatel. „Znají jen jméno takzvaného koordinátora, který jim práci zprostředkovává,“ dodal Kočí.

Jako příklad zmínil případ šestnáctiletého Ukrajince, který dorazil do Česka se svým známým a ten ho přivedl do práce u ukrajinského zaměstnavatele. Poskytli mu i ubytování. „Tento mladistvý zde byl bez jakéhokoliv povoleného pobytu či víza, o dočasnou ochranu nežádal, výplatu dostával na ruku každý den bez dokladu, tedy pobyt i práce byla nelegální. Žádného opatrovníka zde neměl. Matka za synem nepřicestovala, zůstala na Ukrajině. Rodinné zázemí na Ukrajině nebylo pro mladistvého dobré,“ uvedl Jan Kočí.

Po roce a půl mladíka zadržela na ubytovně cizinecká policie a bylo mu uděleno správní vyhoštění, výjezdní příkaz a doporučili mu, aby v hradeckém Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) požádal o dočasnou ochranu. „To ale ihned neučinil. Když se vrátil na ubytovnu a ukázal dokumenty o správním vyhoštění, byl vyhozen z práce i z ubytovny,“ prohlásil Kočí.

Známá ho pak do KACPU přivedla a tam s ním situaci začali řešit. „Bylo mu zajištěno ubytování ze strany OSPODu, který se stal jeho opatrovníkem, a následně mu byla udělena dočasná ochrana,“ uvedl.

Naopak integraci podle Kočího usnadňují jazyková a kulturní příbuznost, vytvořené sociální vazby, zájem o dlouhodobý pobyt v ČR, možnost síťové spolupráce jednotlivých charit na regionální i celorepublikové úrovni, spolupráce celostátní sítě integračních center a úzká mezioborová spolupráce všech aktérů integrace v kraji, včetně krajského úřadu, cizinecké policie, samospráv či škol.

Největší nápor válečných běženců z Ukrajiny kraj zažil v prvních dvou letech. Od března 2022 do konce roku 2023 lidé přicházeli výhradně přes KACPU v Hradci Králové, na provozu centra se podílí také Diecézní charita Hradec Králové.

„Od počátku konfliktu jsme poskytli podporu přímo v KACPU, v terénu, poradnách, kurzech češtiny a v rámci dalších aktivit kolem 40 000 osobám. Řadě klientů byla podpora poskytována opakovaně. V roce 2025 jsme poskytli podporu celkem více než 10 000 osobám z Ukrajiny přímo v krajském asistenčním centru v Hradci Králové,“ řekl Jan Kočí.

Od počátku konfliktu se také uskutečnilo přes 600 kurzů češtiny a kurzů sociokulturních dovedností na řadě míst Královéhradeckého kraje.

ČTK