Čtvrtek

4. prosince 2025

Nyní

5ºC

Zítra

7ºC

Svátek má

Barbora

Uhynulý vzácný šimpanz by mohl mít v budoucnu potomky

6. února 2025

Začátkem ledna v zoologické zahradě ve Dvoře Králové uhynulý vzácný šimpanz poddruhu čego by mohl mít v budoucnu potomky. Vědci z jeho těla získali spermie a tělní buňky, které zamrazili v tekutém dusíku. V budoucnu by spermie mohli zoologové použít pro oplodnění samičích vajíček.

Výjimečnost uhynulého padesátiletého šimpanze je v tom, že pochází z přírody a ve vztahu k ostatním asi 40 šimpanzům čego chovaným v zajetí v Evropě je značně nepříbuzný. Šimpanzi čego jsou v přírodě ohrožení.

V budoucnu se může tento geneticky velmi cenný samec znovu zapojit do budování pojistné populace šimpanze čego v lidské péči. Šance na jeho další potomky je vysoká,“ uvedl mluvčí zoo Michal Šťastný.

Šimpanz jménem Dingo uhynul 3. ledna. Příčinou bylo poranění vnitřních orgánů, zřejmě po pádu z větve nebo po potyčce s ostatními šimpanzi. Pád či potyčku podle chovatelů mohlo vyvolat leknutí a rozrušení zvířat od hluku z rachejtlí o silvestrovské noci.

Dingo se narodil na počátku 70. let minulého století v Africe. Do Dvora Králové dorazil na začátku 80. let z cirkusu a stal se otcem čtyř mláďat. Jeho genetická informace je v dalším chovu podle zoo velmi cenná.

Na získání genetického materiálu z uhynulého šimpanze se podíleli odborníci z Výzkumného ústavu živočišné výroby, Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a z dvorského Výzkumného institutu ochrany genofondů.

„Spermie a somatické buňky samce šimpanze čego zamíří do námi budované banky biologických vzorků ohrožených zvířat a jeho geny tak bude možné díky metodám asistované reprodukce předat dál,“ sdělil zoologický ředitel dvorské zoo a ředitel Výzkumného institutu ochrany genofondů Jaroslav Hyjánek. Zatím jsou vzorky samce uloženy ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.

Snahou dvorského institutu je vytvořit banku zmrazených biologických vzorků zvířat, tedy jakousi „zoo v mrazáku“. Využít ji bude možno při genetickém oživování chovů ve světě. „Díky možnosti transportovat pouze zmrazené buňky není například nutné provádět transporty živých a často velkých živočichů na velké vzdálenosti,“ uvedla zoo.

Aktuálně nejzásadnějším záchranářským projektem dvorské zoo je účast v mezinárodním týmu BioRescue, který se pomocí umělých technik reprodukce snaží zachránit druh nosorožce bílého severního. V rezervaci v Keni žijí nosorožčí samice Fatu a Nájin, které patří dvorské zoo a jsou posledními zvířaty svého druhu na světě.

ČTK
Foto: Helena Hubáčková / Safari Park Dvůr Králové a FB Výzkumný ústav živočišné výroby