Trutnov není město z reklamy aneb Když natáčíš s mamkou a vyhraješ

„Já jsem vlastně do minulého začátku letních prázdnin bydlela ve Špindlu,“ prozradila na začátku rozhovoru. „Přijali mě sem do školy, tak jsme se s rodinou přestěhovali do baráku po mé babičce. Všichni se vlastně přizpůsobili mně a jsem jim za to hrozně vděčná,“ pronesla upřímně dívka, která se věnuje tenisu a běžeckému lyžování. Ač se jmenuje Suková, se známým krkonošským trenérem Alešem Sukem ji váže jen shoda jmen. „Ale trénovala jsem u něj,“ doplnila mladá lyžařka, která s příchodem do Trutnova přestoupila do místního Olfin Car Ski teamu.

O možnosti zapojit se do soutěže se dozvěděla díky paní učitelce českého jazyka a literatury Martině Kubínové. „Baví mě videa a celkově mě zajímají elektronické věci, takže mě tahle kategorie hned zaujala,“ uvedla Rozálie. „Už jako malá jsem si na výletech třeba do Chorvatska – a já fakt nesnáším dlouhé cesty autem – půjčovala od mamky mobil, abych mohla pouštět písničky. A pak jsem na YouTube narazila na taková ta krátká reelska, scrollovala jsem je a to pak zvýšilo můj zájem. Dneska si pro sebe různě edituju videa a občas je pak pouštím i mladšímu bráchovi,“ poznamenala.

Původně plánovala natočit soutěžní video se spolužačkou, ale nakonec jim na společnou práci nezbyl čas. „Tak jsem to natočila s mamkou,“ uvedla Rozálie. Přípravě ale předcházelo důkladné plánování. „Nejdřív jsem si vymyslela text. Postupně mě napadaly věty a zapisovala jsem si je. Kontrolovala jsem si taky datum, a když už byl čas, tak jsem to nějak poskládala dohromady. V textu jsem si barevně vyznačila úseky – první a poslední slovo každého záběru, který jsem tam chtěla mít. Vzala jsem si stopky, nanečisto si to přečetla a stopovala si délky. Nakonec jsem si všechno přepsala na papírek, abych to měla připravené na natáčení,“ popisovala. Její přístup byl pečlivý a promyšlený. „Měla jsem to fakt dobře rozmyšlený. Jenže třeba u Gablenze ten jeden záběr nestačil, tak jsem ho musela složit z více částí,“ vysvětluje. Natáčení probíhalo o velikonočním víkendu, kdy k nim domů přijela návštěva přes půl republiky. „Vzali jsme je s mamkou s sebou na místa, kde jsme točili, a rovnou jsme jim Trutnov trochu ukázali.“ I když je Rozálie podle svých slov „hodně extrovertní“, na některých místech ji přepadla nejistota. „Na náměstí bylo strašně moc lidí, tak jsem radši procházela jen kolem podloubí.“ A někdy ji překvapilo i samotné město. „Vůbec jsem nevěděla, že v parku kvetou růžové stromy,“ dodala.

Ve videu nechybí ani její pes Woody, švýcarský ovčák. „Máme ho od září, je to prostě člen rodiny, tak mi přišlo hezké ho do toho zapojit,“ vysvětluje Rozálie. „Když jsem skládala text, občas jsem tam něco s Woodym přidala. Ale nechtěla jsem, aby tam byl moc, protože to měly být hlavně moje stories,“ dodává.

Video natočila na svůj mobil, konkrétně na iPhone 13, který dostala od maminky za úspěšné přijetí na gymnázium. A stříhala ho v mobilní aplikaci CapCut. „Je to tam vidět, protože nemám placenou verzi.“ Nejtěžší ale podle ní bylo namluvení textu. „Já normálně moc nečtu, nebo čtu jen takové lehké knížky jako Malý poseroutka, a už vůbec nečtu nahlas. Takže buď jsem mluvila moc rychle, nahlas, nebo jsem se pořád přeříkávala. Nakonec se povedl asi dvacátý třetí pokus,“ smála se.

Jedním z nejpůsobivějších momentů videa je závěrečná scéna – Rozálie leží v posteli, čte si knížku pod rozsvícenou lampičkou a klidným hlasem říká, že Trutnov není město z reklamy, ale skutečné místo s kouzlem, které objevíte teprve tehdy, když tu opravdu žijete. „Tohle jsem měla vymyšlený dávno dopředu, i když jsem ještě neměla napsaný text,“ prozradila. Video se jí na jednu stranu líbí, ale na druhou zvažovala, jestli ho má do soutěže vůbec posílat. „Cítila jsem se za něj trochu trapně. Měla jsem jinou představu, hlavně o těch záběrech. Ale mamka mě podpořila, říkala, že je to dobrý, a paní učitelka mi taky tvrdila, že bych mohla mít šanci. Tak jsem to prostě zkusila a vyšlo to,“ dodala studentka.

A jak se těší na hraní na PlayStationu? „Doma máme Xbox. Nejsem hráč, ale o víkendech si občas s bráchou něco zahrajeme. On frčí hlavně střílečky a já teď na tabletu hodně hraju formuli,“ uzavírá dívka, která už od školky touží být herečkou. „Celá rodina by mě v tom podpořila, ale nemám čas se tomu věnovat. Sport mi bere hodně času.“

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová