Tiché obrazy Machallové zachycují osamoceného člověka v prchavé chvíli

Jsou to díla, jež diváka nenechají v klidu, je v nich cosi znepokojujícího a vtahují sice nenápadně, ale intenzivně do děje. Na výstavě autorky se prolínají tři základní linie. Tou první jsou zážitky s četných cest po světě, na něž se opavská rodačka a absolventka Ateliéru malby na ostravské Fakultě umění jako zdatná cestovatelka vypravila. Na vystavených obrazech lze spatřit například horolezce, kteří ve svém osamění zdolávají ikonickou horu Mount Everest.

Tyto zážitky z cest, třeba po Asii, Machallová vložila do svých obrazů. Dalším významným prvkem její tvorby je architektura. Pozornost na trutnovské výstavě upoutá Vila Tugendhat v Brně, interiér, jenž obklopuje a zároveň pohlcuje postavu člověka, který se v tu chvíli v tomto prostoru objevil. Společným jmenovatelem prací malířky je častá tematizace nekompromisní samoty.

Podle kurátora výstavy Jana Kunzeho je z obrazů Julie cítit vitální prostředí, které je všude kolem toho, kdo se v něm zrovna nachází. „Jsou to tiché, meditativní a přemýšlivé obrazy, které si můžeme představit jako útržky z filmů nebo divadelní sekvence a sami si domýšlet, co se tam stalo nebo stane,“ řekl.

V obrazech Machallové se střetávají různé vlivy, které na sebe autorka nechává působit na své cestě životem s tím, že základem bývají vzpomínky. V malbách, které vznikají pomocí fotografií a skic, pracuje převážně s krajinou a figurou v ní. Cílem je zachycení prchavého okamžiku, něčeho, co existuje jen v danou chvíli. „Z obrazů Julie, na nichž jsou přírodní motivy i architektura, na nás dýchá jakási pokora,“ uvedl při vernisáži ředitel Uffa Libor Kasík. A skutečně tomu tak je.

Ta pokora, když osamoceného člověka pohlcuje okolní prostředí, kdy lze spatřit konfrontaci člověka s přírodou, krajinou, horami či architekturou. „Pracuji s člověkem v přesahu, to znamená v souvislosti s nějakou krajinou nebo architekturou. Je to něco, co nás obklopuje nebo je naší součástí. Důležité jsou pro mě postavy, které působí v prostředí architektury nebo v horách osamoceně,“ potvrdila malířka. Prioritní však pro ni není konkrétní architektura, ale její návaznost na člověka. „Důležité pro mě také je, aby si divák při sledování mých obrazů vytvořil svou vlastní scénu nebo příběh,“ dodala Julie Machalová. Její výstava v Galerii Uffo potrvá do 27. února .

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Jiří Petr