Stříbrná radost! Koulař Aleš Kisý dosáhl v Novém Dillí na světové pódium

„Jsem maximálně spokojený. Před odjezdem jsem o medaili ani neuvažoval. Počítal jsem, že budu rád za páté místo,“ řekl otevřeně po závodě, který vyhrál Polák Bartosz Gorczak (8,67 metru). „Věděl jsem, jak na tom jsou soupeři, a že tam mám minimálně tři, kteří by v naší kategorii neměli co dělat,“ poukázal na to, že někteří koulaři svým hendikepem nepatří do skupiny F53.

Na mysli měl všechny tři medailisty z loňské paralympiády v Paříži – vítěze a světového rekordmana Gruzínce Ochkhikidzeho, stříbrného Maročana Ganiho, tito dva však v Indii chyběli, na rozdíl od bronzového Íránce Henamiho. Ten původně figuroval ve výsledkové listině před naším reprezentantem. „My jsme proti jeho stylu protestovali už při závodě. On nevrhal, ale klasicky házel,“ řekl Aleš Kisý. Rozhodčí českému protestu dali za pravdu až po zhlédnutí videozáznamů po závodě. Stejně jako při protestu proti ruskému koulaři Viacheslava Kaleeva, který startoval pod neutrální vlajkou.

Pro Aleše Kisého to však nebyla jen bitva se soupeři, ale také s indickým počasím. Závod se odehrával v úmorném vedru, kdy teploty dosahovaly ve stínu 35 stupňů.

„Vzhledem k tomu, že jsem na řadu šel až jako sedmý, tak jsem hodinu a půl seděl na place v nějakým rádoby stínu, stříkal na sebe vodu, snažil se chladit, abych to vydržel. V pohodě jsem rozhodně nebyl, ale závod mi sedl,“ popisoval Kisý, který si dokázal udržet hlavu čistou. „Na velkých závodech, pokud je všechno v pohodě, nic mě nerozhodí, tak si s tím dokážu poradit,“ dodal.

A poradit si nakonec znamenalo i trefit se do sezónního maxima. „Mně se letos podařilo dostat přes osm metrů jen na prvních závodech v Praze – 8,01 – a pak už nic. To, že to uletělo na 8,20 je za mě velký úspěch,“ řekl o vrcholu své sezóny. Nejlepší výkon přišel v úplně poslední sérii. „Mně to vlastně pokus od pokusu plus minus lezlo nahoru,“ sdělil vicemistr světa.

Trutnovský koulař stříbrem v Novém Dillí zkompletoval svou medailovou sbírku z mistrovství světa. Před čtrnácti lety vybojoval bronz v novozélandském Christchurchi a třetí skončil i v Paříží před dvěma roky. Mistrem světa se pak stal v roce 2019 v Dubaji.

„Pro mě je nejdůležitější, že jsem se dostal přes osm metrů. Zároveň jsem si potvrdil, že i ve svém věku pořád ještě mám na to závodit se světovou špičkou. A v neposlední řadě mi to zajišťuje pokračování podpory od mého nového zaměstnavatele, resortního centra Agitos, což je pro mě velká motivace,“ prohlásil čerstvý pětačtyřicátník, který by za necelé tři roky rád startoval už na svých sedmých paralympijských hrách v Los Angeles.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Martin Steinbach