Strategický plán není revoluce, ale evoluce, říká starosta Trutnova

Na květnové akci v Kině Vesmír jste veřejnosti představili nový strategický plán a jeho vlajkové projekty. Co od něj může veřejnost očekávat?
Na úvod považuji za důležité říci, že strategický plán je velmi důležitý dokument, ale není přelomový. Vychází z předchozího strategického plánu, navazuje na něj a rozvíjí ho. Strategický plán není boží zjevení, je to živý dokument a tak, jako jsme průběžně aktualizovali stávající plán, budeme průběžně upravovat a doplňovat i ten nový. Nejedná se o revoluční, ale evoluční postup. Jeho cílem je především kontinuita a plynulost rozvoje. Pokud je na novém strategickém plánu něco přelomové, pak je to způsob jeho pořizování a míra zapojení veřejnosti. V tomto ohledu se jedná asi o nejnáročnější participační aktivitu, kterou jsme realizovali.

Když jste měl z vlajkových projektů vybrat tři, které jsou vaše z osobního pohledu důležité, jmenoval jste západní obchvat Trutnova, revitalizaci objektu bývalého obchodního střediska Jiskry a dostavbu centra města s náměstím Republiky a novou knihovnou. Pojďme se u nich zastavit postupně.
Přestože se nejedná o projekt města, ale ŘSD, dal jsem na první místo západní obchvat, který propojí sjezd z D11 na Bojišti s okružní křižovatkou u Rýbrcoula. Jsem přesvědčen, že při realizaci tohoto obchvatu může být napojení na dálnici pro Trutnov čistým benefitem téměř bez negativních dopadů. Dálnice přivede více aut a zdaleka ne všechna budou pokračovat na Polsko. Současně tato stavba spolu s dálnicí vytvoří dvoutřetinový obchvat Trutnova. Realizace tohoto záměru je klíčová z hlediska řešení dopravy v našem městě. Na druhém místě jsem zmiňoval Jiskru. V tomto bodě zřejmě nebudu objektivní, protože Jiskrou poslední měsíce žiju, ale vnímám ji jako klíčovou pro změnu vnímání Zelené Louky jak mezi místními, tak z pohledu zbytku Trutnova. Náměstí republiky a navazující výstavba bytů v lokalitě Křižík je pak jednou z největších příležitostí, která se Trutnovu nabízí. Je to příležitost, jak skokově zvýšit počet obyvatel v centru. To bude nejen velký impuls pro vybavenost centra, ale s počtem rezidentů, kteří aktivně využívají veřejná prostranství, roste i bezpečnost v lokalitě.

Které z reakcí lidí, kteří se do přípravy plánu zapojili, vám utkvěly v hlavě nejvíc? Bylo něco, co vás překvapilo nebo přimělo podívat se na město jinýma očima?
Velmi důležitá pro nás byla i analytická část, ze které jsme se dozvěděli, jak Trutnováci své město vnímají a jak je hodnotí. Co se týká podnětů na zlepšení, větší aktivitu zaznamenáváme spíše u plánu udržitelné městské mobility, který pořizujeme souběžně se strategickým plánem. U strategického plánu vyvolávají debatu spíše vlajkové projekty. Z podnětů, které se do strategického plánu dostaly v rámci přípravy a projednávání strategického plánu, bych vyzdvihnul novou knihovnu. Nebylo to poprvé, kdy tato myšlenka zazněla, ale v rámci vizionářského workshopu zapadla na správné místo skládačky. Dnes tvoří důležitou součást celkové koncepce dotvoření náměstí Republiky.

Některé besedy probíhaly se školáky. Jaké reakce jste dostal od nich? Říkali něco, co si možná dospělí nemyslí?
Obecně je u mladých lidí klíčovým tématem bydlení, respektive jeho dostupnost. Aktuálně je v Trutnově v přípravě výstavba více než 1000 nových bytů, z toho 308 s platným povolovacím dokladem. To na Trutnov není málo, zejména když vezmeme v potaz, že současně dochází k přestavbám stávajících objektů a k celkové obnově bytového fondu. Problém je s otázkou cenové dostupnosti, a to je úkol města a Trutnov na to pochopitelně reaguje. V současnosti je zahájená přestavba jednoho z městských objektů na startovací byty. A probíhá také příprava dvou lokalit pro výstavbu a vytipování dalších.

Strategický plán má městu určit směr na mnoho let dopředu. V čem se podle vás Trutnov roku 2033 musí lišit od Trutnova roku 2026?
Trutnov není ostrov, a tak na dění v Trutnově doléhají nejen rozhodnutí učiněná v Praze, ale v podstatě celosvětové dění. Prakticky šest let v kuse zažíváme turbulentní dobu a během té doby přestala platit mnohá paradigmata. Uvedu příklad. Češi k elektromobilitě vždy přistupovali rezervovaně. Nyní se s rostoucími cenami fosilních paliv zdá, že elektromobilita by mohla být cestou. Ale je to skutečně tak, když víme, že se blíží doba, kdy i elektřina bude nedostatkové zboží? Každý na to má názor, ale nikdo neví, jak to doopravdy bude. Proto musíme být ve strategických rozhodnutích velmi uvážliví a hledat flexibilní řešení.

Vraťme se krátce k tématu dopravy v Trutnově. Lidé často mluví o kolonách a nedostatku parkování. Jak se s touto „bolestí“ chce město vypořádat?
Částečnou úlevu Trutnovu přinese dokončení D11 s navazujícím obchvatem. Významným přínosem bude i připravované propojení Obchodní a Mírové ulice. Pro konkrétní lokality pak budou přínosem další připravovaná opatření, například přepojení Náchodské ulice, Tovární, Hornoměstská a Dolnoměstká ulice. Je důležité si uvědomit, že tranzitní doprava představuje pouze čtvrtinu současného provozu. Dopravní stavby včetně navyšování parkovacích kapacit tak budou nutností, ale nevyřeší problém. Ten spočívá v tom, že Trutnováci vlastní více aut, než je obvyklé ve městech naší velikosti. Odpovědí na tuto otázku by mohlo být zkvalitnění městské hromadné dopravy. Na straně dopravce bude čistota a bezpečnost v autobusech a také přívětivost řidičů. Úkolem města pak bude zkvalitnění zastávek.

Když se v květnu opravovala hlavní silnice u nové restaurace na Bojišti, vytvořily se opravdu dlouhé kolony, které dost lidí zaskočily. Jak město může takovým situacím předejít? Lze to vůbec?
Pokud Ředitelství silnic a dálnic nebo krajská Údržba silnic provádí nějaké opravy, dozvídáme se to přes veškerou snahu z naší strany později, než bychom si přáli, ale informace máme. Pokud však na jejich majetku probíhá investice třetí strany, jako tomu bylo v tomto případě, informace nedostáváme. Budeme se snažit komunikovat se státem a krajem ještě intenzivněji. Tato situace je však potvrzením, že intenzita dopravy v Trutnově je na maximu a že s jakoukoli překážkou provozu kolabuje doprava v celém městě. Vnímám to jako potvrzení nutnosti výstavby západního obchvatu.

Blíží se léto. Jaké aktuální projekty budou ve městě v nejbližších měsících nejvíc vidět?
Finišuje přístavba Domova pro seniory, což je největší probíhající investice. Rekonstrukce kanalizace, vodovodu a plynu v Kryblické ulici v režii správců sítí postupuje podle harmonogramu a v průběhu léta nastoupí město s výstavbou nových povrchů. Totéž platí pro Dvořákovu ulici. V plánu je zahájit rozšíření parkoviště ve Lnářské ulici, rekonstrukci Tovární ulice a úpravu vnitrobloků mezi Zvonkovou a Fialkovou ulicí. Souběžně pak budeme realizovat řadu dalších menších akcí.

Pravidelně objíždíte setkání s občany města – především v okrajových částech a vesnicích, které spadají pod Trutnov. Jaké nálady tam mezi lidmi vnímáte?
Budování sportovní a kulturní vybavenosti v centrální části Trutnova spotřebovalo v minulých letech významnou část investičních prostředků. V dříve samostatných obcích tak vznikl ne zcela neoprávněný dojem, že jsou okrajovými částmi nejen geograficky. Tento dojem se snažím již pět let změnit. Přestože se při přípravě investic setkáváme s problémy, které se nám zatím nedaří překonat, hmatatelné výsledky tu jsou. Za příklad poslouží kabiny a projekt chodníku v Libči, točna autobusu a kanalizace pod stavebním povolením ve Lhotě, příprava prodloužení chodníku a přestavba kabin ve Volanově nebo příprava dopravního přepojení statku ve Voletinách. V městské části, kde zatím hmatatelné výsledky nejsou, se snažím lidi přesvědčit, že důležitý je trend, který míří i jejich směrem.

Jak chcete, aby lidé z okrajových částí za pár let poznali, že na ně strategický plán opravdu myslel?
Strategický plán má horizont osm až deset let. To je pro městské části, o kterých mluvíme, nepřiměřeně dlouhá doba. K důležitým investicím musí dojít v průběhu následujících čtyř let. Je však pravda, že v případě Poříčí a Smeťáku dojde k umožnění realizace některých opatření a staveb až po dokončení stavby dálnice. Povídání o těchto příležitostech by však bylo na samostatný rozhovor.

;

Když se bavíme o tolika plánech, projektech a problémech, co vám osobně dává největší chuť do další práce pro Trutnov?
Jsou to samozřejmě dokončené projekty a také nastartované změny, u jejichž finalizace bych rád byl. A pak jsou to právě setkání s občany, která jsou nesmírně podnětná. Je povzbudivé, že je stále dost lidí, kteří jsou schopni přijmout i negativní sdělení, pokud si někdo dá práci a vysvětlí jim ho.

Jaký Trutnov byste chtěl vidět v roce 2033 a co byste si přál, aby v něm zůstalo stejné?
Chtěl bych, aby Trutnov měli jeho obyvatelé rádi, ať už bydlí v kterékoli jeho části. Přál bych si, aby Trutnov byl stále městem v zeleni s krásnými výhledy do okolí.