Rotten, Koller i Pokáč. Začíná TrutnOFF, nabízí i pestrý nehudební program

„Festival již přes čtyři desítky let spojuje lidi napříč generacemi i vyznáními, což v dnešní rozdělené společnosti není málo. Ten duch se odráží i v různorodém programu, kde se potkávají rozličné hudební žánry i názory,“ říká za pořadatelský tým Marta Vrbová Věchetová.

Hudební program bude letos nabitý – přes padesát kapel a interpretů. Na Bojišti vystoupí největší punker, tvář a hlas Sex Pistols Johnny Rotten se svoji kapelou Public Image Ltd. nebo premiérově maskovaní metalisté z Dymytry, raper Redzed či písničkář Pokáč. To vše vedle například etno metalových Hanggai s lidovými prvky z Mongolska, legendárního Pražského výběru, Jasné páky s Davidem Kollerem či punkerů Visacího zámku, roztančených Monkey Business nebo undergroundové legendy Plastic People. Dalšími kapelami jsou třeba Poletíme?, kteří se na TrutnOFF vrací po deseti letech, dále Buty, Michal Prokop, Hentai Corporation nebo thrashmetaloví Debustrol. Ti všichni stanou na jednom pódiu vedle cimbálovky či pánů ve fracích s elegancí 20. a 30 let – Originálního pražského synkopického orchestru.

Zapomenout by se nemělo ani na kapelu Vladimíra Mišíka Etc… s Olinem Nejezchlebou, Václava Koubka s kapelou, SPS, Záviše, Dunaj, Muchu nebo německé klubové „Prodigy“ - Oszylayter. V loňském roce ale například nadskakoval stan při koncertě punkových Znouzectnost nebo herečky Báry Hrzánové s Mariem Bihárym a cikánskou kapelou Bachtale Apsa. „Byly to koncerty plné energie a ty se letos na stejném místě zopakují,“ vzpomíná Marta Vrbová Věchetová a těší se i na mladou krev – kapely jako Madhouse Express se svým psychedelickým nádechem, syrové Acid Row, popové Byt číslo 4, hardcoreové JET8 nebo Public Serpents z New Jersey. „Ti všichni jistě nadzdvihnou střechu Undergroundu,“ dodává. Kapel je celá řada včetně posledního střípku – první dámské heavymetalové kapele Girlschool.

TrutnOFF je ale odjakživa víc než hudební festival. Letos se vedle scén objeví divadelník Petr Čtvrtníček v méně známé roli – představí svou práci s dětmi závislými na návykových látkách. Nikola Mucha povede ranní jógu, nebudou chybět Open Air bohoslužby a jedním z výjimečných okamžiků bude i zdravice Dalajlámy, u příležitosti jeho 90. narozenin. Součástí programu bude i rozšířený dětský tábor s dílnami a workshopy pro ty nejmenší i s možností jejich pohlídání. Pořadatelé loni napočítali 400 dětí. „V ležení mezi stromy a dobrými travami budou stát teepee, nacházet se neziskové organizace a vše další co již k našemu Pow-wow patří,“ říká Marta Vrbová Věchetová. Tradiční součástí bude již Hare Krishna Camp s vegetariánskou jídelnou a duchovním programem.

Zajít můžete do Peoetického stanu, jehož scéna bude obohacena o další mluvené slovo. Debatovat dorazí například sportovní komentátoři Robert Záruba a Jaromír Bosák. Ti budou otevírat různá témata – například „Rusko, které místo hraní válčí“, příběh týmů „Čechy a Morava“ v roce 1940 nebo pobaví historkami ze zákulisí komentátorského života a utkání – bojů se SSSR. Petr Jančárek zase představí dosud nikdy nezveřejněné záběry z filmu „Tady Havel, slyšíte mě?“, které zůstaly na hrubých materiálech a do dokumentu se nevešly. Většina z nich se bude vztahovat k festivalu.

Po loňském dojemném aplausu ve stoje se vrátí političtí vězni z 50. let, tedy muklové z uranových dolů v Jáchymově, kam je uvěznil komunistický režim. Jejich výpovědi jsou drsné, ale podané i s nadhledem a vtipem. „Přijedou i dcery politických vězňů, které své otce neviděly v nejcitlivějších letech i patnáct let – pokud se vrátili…,“ vypravuje Marta Vrbová Věchetová a dodává, že k debatám o svobodě, paměti, víře a odvaze se přidají i zahraniční hosté z Německa. Témata, která jsou v kontextu ruského napadení svobodné země, o to naléhavější.

„Jak to řekl náš náčelník – jako správný ‚chief‘ a vizionář – už na jedné z historicky prvních debat na festivalu v roce 2008: Po mnoho staletí existuje takový ruský problém, že Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí. I když je to největší země světa, má přesto pocit, že je taková trochu malá a že ji ohrožují i nepatrní sousedé, které kolem sebe má,“ citovala organizátorka bývalého prezidenta Václava Havla. I toto téma se jistě objeví při připomínce událostí 21. srpna 1968 a dnů, které následovaly. Není náhodou, že festival koná právě v „okupačních“ dnech.

A zajímavá bude rovněž přednáška „Underground a mladí lidé za války“. O tom se dodnes mnoho neví. Včetně pohledu na tehdejší underground, který měl nejen u nás za protektorátu často podobu swingu a tajných večírků. Vyprávět o tom bude i německý historik Thomas Altmeyer a bude s tím jistě spojených mnoho živých historek. Mezi dalšími hosty budou například: Fedor Gál, historici Petr Koura a Petr Blažek, investigativní publicista Jaroslav Spurný, bývalé disidentky a mluvčí Charty 77 Květa Princová a Věra Roubalová, a řada dalších hostů z Německa i Česka.

Program bude zahrnovat i řadu dalších přednášek, výstav i seminář Svoboda, paměť, víra a odvaha. „Zvláště poslední tři témata dnes ve společnosti schází,“ tvrdí Marta Vrbová Věchetová, podle které si naopak trutnovský festival stále drží stejného ducha jako před rokem 1989. „Nevznikl z potřeby vydělávat, ale z touhy po nezávislosti a vytváření svobodného prostoru. Položil základy zdejší festivalové kultury a jeho kořeny jsou odlišné od mnoha dalších akcí, kterých je v současnosti celá řada,“ povídá.

Co pro pořadatele po 41 letech festival znamená? „Že má v sobě ‚šém‘. Že lze věci dělat jinak – bez pozlátek konzumní společnosti a nánosu komerce. Cesta nezávislosti je sice trnitá, ale zachovává svobodu. Festival si žije svým životem nezávisle na tom, kdo nám vládne, jestli to je Klaus nebo Husák. Že festival, který přežil dva režimy, čtyři dekády a různé peripetie ze strany bývalého i současného establishmentu, má v sobě duši. Je živým organismem, který dýchá svobodou, historií a lidskostí. Po 41 letech hovoří jak starý strom – zakořeněný, pevný, ale stále kvetoucí. Nabízí stín těm, kdo přijdou s otevřenou myslí i srdcem. Má v sobě paměť i budoucnost,“ odpovídá na otázku Marta Vrbová Věchetová.

Ale právě budoucnost festivalu je podle ní v ohrožení. „Blíží se čas, na který upozorňujeme již od roku 2007, kdy město změnilo územní plán a vyčlenilo okolní louky do průmyslové a komerční zóny. Tím byl vyřčen ortel nad místem okolo areálu. Novějším zářezem je i prodej pozemků uvnitř areálu soukromému subjektu. S tím by se snad dalo ještě nějak vypořádat a s novým majitelem, s nímž se známe, domluvit. Podstatnější je ale výstavba supermarketů hned vedle kulturního areálu, to zde půjde festival těžko dělat,“ říká na závěr s tím, že s vícedenními festivaly, které město proslavily, se v Trutnově už prý nepočítá.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová