Přestavět starou elektrárnu na centrum umění byl úžasný nápad, říká starosta

O manželech Kasperových se všeobecně ví, že jsou milovníci umění. Jedna věc je umění milovat, ale druhá přestavět a využít industriální prostory bývalé elektrárny k vytvoření skutečně velkorysého Centra současného umění, kterým je EPO1. Jak jejich rozhodnutí vnímáte?
Pro mě to má více rovin. Ta první leží v budově samotné, protože v Čechách by bylo obvyklým řešením srovnat takový objekt se zemí a postavit místo něj plechovou užitkovou multifunkční halu. To se naštěstí v tomto případě nestalo. Přestavět starou elektrárnu na centrum umění byl úžasný nápad a zároveň nestandardní projekt. Druhou rovinou je, že na podobné projekty, které překračují hranice okresního města a svým formátem odpovídají spíše městu krajskému, jsme ale v Trutnově zvyklí, o čemž svědčí stavby Střediska volného času nebo Uffa. EPO1 je však ještě o úroveň výše. Je to velký a významný projekt nejen v rámci České republiky, ale má také středoevropský přesah.

Považujete to v ne příliš velkém městě mimo velká centra umění za odvážný krok?
Ano, je to skutečně velmi odvážný počin. Pokud se manželům Kasperovým podaří dosáhnout toho, co si naplánovali, přivést sem velká umělecká jména v příslušné dramaturgii, bude se do této galerie hojně jezdit. Jedinou mou obavou je, že Trutnov na to není vybaven kapacitně hotely.

Co vás v EPO1 zaujalo především a jak na vás působí?
Ten prostor má nepochybně genia loci. Od první chvíle, když člověk do budovy vstoupí, ho to místo zasáhne svou atmosférou. Samozřejmě mě oslovil ten monumentální prostor na instalaci rozměrných uměleckých děl a bude to velká výzva pro kurátory k vytvoření zajímavých a kvalitních výstav.

Jak pohlížíte na přestavbu někdejší elektrárny očima vystudovaného architekta?
Řekl bych, že její rekonstrukce je udělaná velmi citlivě, klidně bych se pod ni podepsal.

Prázdné industriální budovy svou atmosférou připomínají příběhy a průmyslový rozvoj v dávnější minulosti. Jak je patrné v trutnovském případě, nové využití vede zároveň k jejich záchraně. Je to podle vás správná cesta, ve které by se mělo pokračovat?
Samozřejmě je to ideální cesta, ale není úplně jednoduchá. Pokud historickou stavbu zrekonstruujete tak, že zachráníte, co se zachránit dá, bude taková budova vždy hůře využitelná než novostavba. Adaptovat takový prostor na něco jiného než galerii je velmi náročné. Samozřejmě i přestavba na galerii je finančně nákladná, ale pokud chcete v těchto objektech například vytvořit byty nebo je přeměnit na nějaký úřad, je to vždy obrovská investice.

Co je pro provoz EPO1 zásadní výhodou?
Je to určitě připravovaná stavba dálnice, která tomuto uměleckému centru zcela jistě hodně pomůže, protože se bude možné do Trutnova dostat rychle nejen z Prahy, ale i z některých velkých polských měst. V tom vidím značný potenciál. Bude to také zpestření pro turisty putující do hojně navštěvovaných Krkonoš a umím si představit, že si někdo naplánuje výlet za uměním právě do této galerie.

Je otevření EPO1 kulturním milníkem v historii města?
Nepochybně. Myslím si, že to je událost, která Trutnov na mapě rozsvítí, a věřím tomu, že to může být zajímavý impuls také pro rozvoj samotného Poříčí. EPO1 společně s rekonstrukcí tamního Lípového náměstí by mohly přispět k oživení tohoto místa, například nějakým novým obchodem či kavárnou, a Poříčí začne opět trochu vzkvétat.

Co tento projekt pro Trutnov, jeho budoucnost a obyvatele ve výsledku znamená?
Stavba takového formátu, jako je EPO1, může město změnit k lepšímu. Jsem přesvědčen, že si tam Trutnováci – dospělí i děti – najdou cestu, bude je to formovat a věřím, že budou na tento počin hrdí.

Co byste rád popřál Centru současného umění EPO1?
Přál bych si, aby se plány manželů Kasperových naplnily, aby si EPO1 našlo své diváky a příznivce.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek