Pořadatelka YogFestu: Když něco děláte s nadšením, výsledek si vás najde

V momentě, kdy spolu děláme tento rozhovor už je festival dávno vyprodaný. Jaký je to pocit pro pořadatelku?
Je to pro mě dojemný moment. Letos jsem díky pár životním změnám měla víc času se přípravě věnovat, a myslím, že je to znát. Když to člověk myslí vážně, tak to frčí. Příprava mě opravdu baví a nikdy jsem neměla ani stín pochybnosti, že když něco děláte s nadšením, bez tlaku na výsledek, tak si ten výsledek nebo kýžený efekt cestu k vám prostě najde.

Objevují se na festivalu noví jogíni a jogínky, nebo spíš sály plní návštěvníci předešlých ročníků?
Je to krásná směs obojího. Hodně lidí se k nám vrací každý rok a přitom přicházejí i noví návštěvníci, což mě moc těší. Mám celkově kolem sebe krásnou jógovou komunitu. Překvapuje mě, že se o festivalu ví i v okolních městech a lidé sem kvůli němu přijíždějí.

Jak se staráš o to, aby si i při plné kapacitě každý účastník odnesl autentický a osobní zážitek?
Nemůžu slíbit, že si každý odnese naprosto jedinečný a autentický zážitek, i když bych si to moc přála. Dělám ale všechno pro to, aby si každý našel to svoje a nikdo neodcházel s prázdnou. Ať už přijdou rodiče s dětmi, teenageři, sportovci, senioři, lidé s bolestmi nebo úplní začátečníci – každý tu může zažít něco, co je jen jeho. I ti, pro které je slovo jóga zatím úplně neznámé.

Neuvažuješ pro příští rok o navýšení kapacity nebo přidání dalšího termínu – na jaře?
Uffo je pro mě ideální domov festivalu. Jsem opravdu vděčná, že s námi divadlo tak úžasně spolupracuje a pomáhá vytvářet prostor, který má atmosféru i duši. Ani mě neláká hledat větší sál jen kvůli počtu lidí. A co se týče jarních nebo letních termínů? Tyto věci si žádají vhodný čas a příznivé podmínky různého charakteru. (usmívá se)

Festival netradičně začíná už ve čtvrtek – přednáškou Mariana Jelínka, který se víc než 35 let zabývá sportovní psychologií a mentálním koučinkem. Proč ses rozhodla otevřít festival tímto způsobem a čím myslíš, že tato přednáška lidi osloví?
To je vlastně docela jednoduché. Chtěla jsem, aby letošní ročník začal myšlenkou, ne hned pohybem. Protože jóga není jen o tom, co děláme na podložce. Je o propojení těla, mysli a vědomí. A právě to krásně vystihuje Marian Jelínek. Dokáže mluvit srozumitelně o věcech, které se dotýkají každého z nás – o motivaci, o práci s myslí, o hledání smyslu i o radosti z pohybu a života. Myslím, že jeho slova dokážou člověka jemně zastavit, ale zároveň inspirovat k pohybu nejen těla, ale i duše.

Vnímáš, že se dnes lidé o mentální koučink zajímají víc než dřív – i mimo sport?
Určitě ano. Lidé dnes víc přemýšlejí o tom, jak funguje jejich mysl, jak zvládat tlak, stres nebo emoce. Svět je rychlý, náročný a občas je toho prostě moc, ať už jde o práci, rodinu nebo vztahy. Všichni občas potřebujeme trochu zbrzdit a nadechnout se. Právě v tom může mentální koučink pomoct. Není to nic složitého ani vzdáleného, spíš takové připomenutí, že klid uvnitř se dá trénovat stejně jako svaly. A to je vlastně i filozofie jógy – být víc tady a teď, v rovnováze.

Jména Mariana Jelínka je pojem, ale na festivalu budou besedovat i další zajímaví hosté. Například lékařka a záchranářka Kristina Höschlová, se kterou povede rozhovor Alena Zárybnická. Jak se podařilo tento rozhovor do festivalu zařadit a jaký bude mít pro publikum přínos?
Hosty vybírám podle toho, kdo mě opravdu osloví. Poslouchám jejich rozhovory, chodím na jejich přednášky a sleduju, kdo má zajímavý příběh. Kristina Höschlová je inspirativní žena a rozhodně to nebylo otázkou jednoho telefonátu. Požádala mě, abych za ní přijela, strávily jsme spolu několik hodin povídáním, a teprve po dvou dnech přišla odpověď, že přijede. Měla jediný požadavek. Aby to bylo formou rozhovoru. S kým, to nechala na mně. A já měla jasno. Pořady a rozhovory s Alenkou Zárybnickou prostě miluju, umí se správně ptát. Tak jsem to zkusila a měla štěstí. Dneska, kdy nás farmaceutický průmysl pořád nutí sáhnout po pilulkách, je fajn ukázat, že občas stačí příroda a trocha pohybu a hned se věci dají posunout k lepšímu.

A co lektoři, kteří do Trutnova přijedou? Máš nějakého, na kterého jsi osobně obzvlášť zvědavá letos?
Zvědavá? Spíš natěšená. Všechny lektory osobně znám, oslovit je není kráčet do nejistoty. Každý z nich má dar slova, myšlenky i citu v pohybu. To, co a jak předávají, mě pořád baví, zajímá a inspiruje. Každý přináší něco svého. A věřím, že přesně to pocítí i lidé, kteří na festival přijdou.

Podle čeho vlastně vybíráš, jaké lekce se do programu dostanou?
Vždycky se snažím, aby celý koncept festivalu měl svůj příběh – dynamický začátek, odpolední flow a nakonec večerní relaxaci. Cílem je představit různé styly jógy, ale lekce se nemusí za každou cenu držet jen toho klasického „jógového“. A někdy stojí za to dát prostor i těm méně známým, ale inspirativním lektorům, aby si každý mohl najít něco, co ho opravdu osloví.

Jsou letos pro účastníky připravené i nějaké novinky, lekce, které na YogFestu ještě nikdy nebyly?
Ano, máme i pár novinek, ale moc bych chtěla vyzdvihnout jeden workshop – Taky jóga. Je speciálně navržený pro všechny, kdo se potýkají s chronickou bolestí, omezenou hybností nebo různými zdravotními omezeními. A zároveň je i pro ty, kdo se o ně starají nebo je vedou.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: YogFest hor