Osudová ztráta klíče, nebo zázrak?

Dokončil jsem stavbu nového domu. Na zimu zamknul bránu a v bláhovém přesvědčení, že nejsem hňup, jsem klíč uložil na místo, kde ho přeci musím zase najít. Nenašel. Kdosi mi doporučil zavolat pana Fišera, prý dokáže odemknout cokoliv.

Učím na střední průmyslové škole. Kantořina je fajn, ale aby byla občas změna, přidal jsem si zámečničinu. Baví mě hledat řešení bez nutnosti poškození. Je to trochu detektivka a je pořád možnost se něco nového učit. Živnosťák jsem měl, po práci si přivydělával otevíráním dveří a automobilů. Sice neumím otevřít všechno, ale vložka u branky pana Vanžury byla snadná kořist.

Ano, trvalo to pár vteřin. Mohl jsem zaplatit a Martin (dnes už si tykáme) mohl jet na oběd. Jenže je velmi, velmi upovídaný. Naštěstí. Začal mi s nadšením vyprávět, cože to za vložku má moje brána a jaký je rozdíl mezi „čínskejma a českejma“. Popravdě jsem mu rozuměl každé druhé slovo. Sice prodávám kování, ale „třídy tvrdosti stavítek“ mě nechávají chladným. Když se vypovídal, otevřel kufr auta, aby si sbalil vercajk. A to mi teprve vypadly oči z důlků.

Vozil jsem s sebou veškerou zámečnickou dílnu. Nic jiného mi nezbývalo. K technice mám sice blízko, ale k vlastní prodejně zatraceně daleko. Naznačil jsem Petrovi, že bych se tím jednou chtěl živit, ale že je to běh na dlouhou trať. Zámečnictví v Trutnově funguje a já bych začínal od nuly. Můžete to dělat líp, moderněji, ale tohle je pořád obrovský handicap.

Po jeho odjezdu se mi usadil brouk v hlavě. Evidentně „šikovnej kluk“, který nejen umí skvěle práci. Ještě ho to strašně baví a je vstřícný a ochotný. A má čekat, jestli se na trhu uvolní místo? Kdysi jsem zkoušel kopírovat klíče. Pokud to člověk má dělat pořádně a jít s vývojem, musí být srdcař. Já jsem to vzdal a držím se svého kopyta. Ale místo v prodejně bych měl. Byl to jen nápad…

Když mi Petr zavolal, že mi dá nabídku, co se nedá odmítnout, trochu jsem pochyboval. Bude to nějaký malý kutloch bez oken? Kdo by jen tak nabízel místo ve své provozovně, navíc pro podobný sortiment? Ale není jednoduché sám si zajistit vhodné prostory, zaměstnance, to všechno jsou obrovské výdaje. Takže přes všechny pochybnosti převážila zvědavost a já si jeho návrh vyslechl.

Dohodli jsme se, že se dohodneme. Už na první schůzce. Na dalších následně probírali detaily a hlavně rizika takové spolupráce. Snažili jsme se přijít opravdu na všechno, co by se mohlo podělat. Vymyslet systém pro dvě samostatné firmy pod jednou střechou…

…ale především s obrovským průsečíkem stejného zboží…

…pořád skáče do řeči. Ale má pravdu. Normálně bychom si lezli do zelí. Ovšem když se sejdou dva „vopravdu chytrý“ lidi… (smích) Zkrátka dokázali jsme to vymyslet tak, aby spolupráce byla naopak přínosem pro oba. A konkrétní nebudu, je to obchodní tajemství.

Po půlroce zjišťujeme, že nejen že všechno funguje čím dál líp, ale že se nám otevírají i další možnosti. V současné době jsem se doslova ponořil mezi autoklíče. Je to obrovské téma, programování s diagnostikami… Každé auto trochu jiné, jinak zmrzačené věkem či výrobcem. A mohu se tomu věnovat naplno. V době mé nepřítomnosti totiž dokážou děvčata z Ebenu nařezat většinu běžných klíčů sama. Dokonce nejpřesněji v Trutnově. V Říční ulici mám teď kompletní zázemí.

Nějak jsme si rozdělili „sféry vlivu“. To je fajn a pro oba přínosné. Ale mně se na tom moc líbí spokojení zákazníci. To není klišé. To vám fakt udělá radost, když deset
z deseti řekne: „Jé, vy děláte klíče?“ A na odchodu: „No sem budu chodit, to je úplně jiný kafe, než…“ A to žádný kafe neděláme. Zatím.

V podstatě je to teprve začátek a už teď jsem spokojený. Vzal jsem do Ebenu i svoje studenty prvního ročníku oboru nástrojař. Taková malá exkurze. Aby viděli nejen, co všechno obnáší zámečničina a jaká je to vlastně strojařina. Čtení klíčů na tisíciny milimetru a automatické řezání na nejmodernějším zařízení. Ale probrali jsme i obecné záležitosti. Co všechno živnostník musí, jak vypadá prodej kování, co je to e-shop. To mi připomíná… Tím, že má Petr zavedený e-shop, si už hrajeme s myšlenkou prodávat služby i mimo trutnovskou oblast.

To už bude vyšší dívčí. Něco jiného je vymyslet systém generálního klíče se zákazníkem na prodejně. Ale úplně jiná liga je nabízet tyhle služby nebo řezání speciálů a autoklíčů na dálku. A to zase baví mě. Prodávat v on-line světě to, co zasílat „nejde“. Řeknu to jinak. Prodat kliku na internetu umí každý, kdo má počítač. Ani ji nemusí držet skladem. Ale mně baví ta přidaná hodnota. Umět radit na dálku. Mít skladem to, co už dávno není in. Čtvrtina lidí má pořád okna z doby „pravěku“. Nepohrdat zákazníkem jen proto, že si dveře koupil v Polsku a teď na ně nemůže nic sehnat. Já můžu, je to výzva.

Jak už jsem říkal, baví mě technika. A díky tomuhle spojení si mohu nakupovat nářadí a hračky, které by nejeden kutil záviděl. I kdyby je ani nepotřeboval. Svět klíčů a hlavně autoklíčů je tak obrovské téma, že jsem se jím nechal úplně pohltit, ono to ani jinak nejde. Žiji „klíči a zámkařinou“, obtěžuji tím své okolí, obtěžuji tím i sebe a tak to je…

Je to reklamní článek. A zatím jen plkáme. Asi by každý měl říct, co pod naší společnou střechou zákazník najde.

Zámečnictví Fišer by mělo být to první, co vás napadne, když řešíte klíče, autoklíče, zabouchnuté dveře a podobné lapálie. Na prodejně máme moderní digitální stroj. Na něm klíč načteme a vyrobíme nový. I s opravou chyb, neděláme jen kopie, ale klíče jako nové! Díky moderním hračkám a nadšení jsem schopen vyrábět i autoklíče. Od obyčejných pro otevření dveří přes ty s čipem pro nastartování až po kompletně nové s dálkovým ovládáním. V současné době si poradím i s úplnou ztrátou autoklíčů. Což už se vlastně rovná takovému malému „kradení aut“. Vlastně vás čeká vždy milý a ochotný personál, který ví, co dělá. A dělá to dobře a rád, v příjemném prostředí. Zbytek je jen omáčka kolem, se kterou si umíme poradit.

V Eben-kování je to především stále a navždy „kamenný“ obchod. To není banalita. Je mnoho firem i v mém oboru, které přešly výhradně na virtuální prodejny. E-shop je prima. Jenže bez každodenního povídání se zákazníky bychom nedokázali udržet krok s trendy a požadavky. Neměli bychom zpětnou vazbu. A moje kolegyně si moc rády povídají. Je příjemné prodávat (a doufám, že i nakupovat) tváří v tvář. A když prodáme bezpečnostní kování a zrovna můžeme nabídnout montáž od profesionála, je přidaná hodnota. Jo, a to fakt nekecám: Já ten klíč před čtrnácti dny našel. Při úklidu. Ještě že neuklízím tak často. (smích)

www.zamecnictvi-trutnov.cz

www.eben-kovani.cz