Originální „textilní“ sochy do ulic Trutnova vytvořil umělec Martin Skalický

Podle kurátorky této originální expozice Martiny Mrázové autor svým uměleckým počinem vystoupil z bezpečí galerie do městského prostředí, což je sice vždy citlivým krokem, ale v případě sochaře Skalického představujícího textilní skulptury je to krok zcela přirozený. Jedno z děl nazvané Nedělám si strachy, což je sedící anděl vytvořený z koberce, bylo umístěno v horní části Krakonošova náměstí.

„Tato socha vznikla jako intervence pro galerii v Roudnici, kde před ní stála asi dva roky. Vyjadřuje nadějný výhled do budoucna s tím, aby se člověk nestrachoval ze všech katastrof, které na nás míří. Název je převzatý z názvu skladby pražského rappera, který se jmenuje Dollar Prync,“ vysvětlil při vernisáži sochař. Právě použitý materiál je charakteristický pro Skalického tvorbu, a to potvrdila i kurátorka expozice Mrázová.

„Tvorba Martina Skalického má specifický charakter. Je to dáno hlavně jeho zájmem o různé materiálové experimenty a díky tomu je jeho tvorba nezaměnitelná. V Trutnově jsou prezentovány sochy ze staršího období jeho tvorby, které spojuje společný sochařský postup. Ten spočívá v tom, že kombinuje textilie napuštěné pryskyřicí a využívá k tomu sochařské formy běžně používané k odlévání soch a sochařských kopií,“ řekla. Sochař textilie ve formě tvaruje do ornamentálních dekorativních záhybů, kde pak vzniká dynamismus světla a stínů, což odkazuje k názvu trutnovské výstavy.

Z původně měkkého materiálu se pak stává pevná socha a může působit, jako kdyby byla vytesaná z kamene. Ve své tvorbě si sochař přivlastňuje symboly dávné minulosti, jako například madony, ukřižovaného Krista, anděly či reliéfy na fasádách budov. Naplňuje staré formy novým obsahem, životem a poselstvím svá díla posunuje směrem k současnosti. Další artefakt s krvavými skvrnami se jmenuje Utrpení a byl umístěn na Krakonošově náměstí v blízkosti desky upomínající k válce v roce 1866. Jde o jakýsi symbolický pomník ne nepodobný památníku generála Ludvíka Gablenze na vrchu Šibeník v Trutnově.

Autor také velkým barokním erbem ozdobil fasádu budovy městského úřadu technologií zmačkaného textilu, který tuhl ve staré historické formě  a předobrazem tohoto díla byl erb na brněnském klášteře. Naprosto nepřehlédnutelné jsou rozměrné postavy připomínající Tři Grácie. „Toto sousoší však představuje jednu a tutéž alegorickou postavu utvářenou odlišnou ornamentální strukturou,“ uvedla kurátorka. Poslední socha výstavy s názvem Pokora je klečící figura muže, která byla umístěna na Svatojánském náměstí. Jde o šité dílo vyplněné molitanem.

Jak sdělil ředitel EPO1 Jan Kunze, organizátoři dalšího ročníku Soch v ulicích se snaží dávat umění do veřejného prostoru, aby se s ním mohli osobně setkat lidé, kteří jdou třeba do práce nebo zrovna kolem, a zároveň oživovalo místa ve městě. „Na okamžik, kdy se ulice Trutnova každoročně promění v galerii, se moc těším. Letošní výstava je opět velmi zajímavá. Já osobně dávám přednost dílům, která poutají moji pozornost originalitou, nápaditostí, řemeslným zpracováním a především krásou. Troufám si tvrdit, že tohle všechno sochy Martina Skalického mají,“ poznamenal starosta města Michal Rosa.

Náhodný kolemjdoucí Karel Urbánek si naopak myslí, že umísťovat takové „divné věci“ do ulic města je zbytečné a nepatří tam. „Nedává mi to smysl a navíc ty tak zvané sochy vypadají hrozně,“ nechal se slyšet chodec. Zcela opačný názor má Alena Kábrtová. „Myslím si, že odsuzovat na první dobrou věci, kterým nerozumím, je úplný nesmysl. Navíc sochy v jakékoliv podobě, a to i v té nezvyklé, mohou dát prostoru města novou tvář. Jsem ráda, že se tato akce u nás koná.“ Vernisáži byl přítomen také trutnovský podnikatel Rudolf Kasper, který všechny její účastníky pozval do EPO1 na oficiální zahájení čtyř nových výstav, které se pro zvané hosty uskuteční ve čtvrtek 22. května. O den později bude galerii přístupná i pro veřejnost.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Tomáš Havrda