Muzeum zahájilo výjimečnou expozici a představilo unikátní knihu

Pokrývky hlav našich předků. Tak se jmenuje výstava, která připomíná, co lidé nosili na hlavách od 16. století až do devadesátých let minulého století. Dosud se v muzeu podobné téma v samostatné expozici neobjevilo. Až nyní si čepice, čepce a klobouky ukryté dlouhá léta v depozitáři může prohlédnout i veřejnost.

Předměty ze sbírek trutnovského muzea jsou rozděleny do dvou částí - ženské a mužské. Pro obě skupiny bylo nošení pokrývky hlavy společenskou povinností. Například od konce 18. století nosily ženy čepce z bílého plátna. Po okraji byl zdoben jemnou krajkou a v týle měl našitou stuhu.

„Od čtyřicátých let 19. století si ženy z majetnějších vrstev jako měšťanky, selky a mlynářky pořizovaly krumplované čepce vyšívané zlatými či stříbrnými nitěmi a zdobené kamínky případně flitry,“ řekla kurátorka výstavy Petra Ondryášová.

Nákladné čepce se stuhami z barevného hedvábí představují nejatraktivnější část výstavy. „Rozdíly mezi čepci, které ženy nosily ve městech či na venkově, nebyly velké. Lišily se jen použitým materiálem,“ upozornila kurátorka. Od poloviny 19. století se na venkově místo čepců začaly stále více nosit šátky.

V mužské části expozice jsou civilní pokrývky hlavy, ale i služební čepice coby součást uniforem policistů, vojáků, hasičů nebo horníků. Atraktivní jsou především exponáty z období prvorepublikového Československa, druhé světové války i po roce 1945. „Máme tu i klobouky někdejších spolků, které už dávno zanikly. Další raritou jsou dobové čepice trutnovské městské policie,“ zdůraznil historik a zástupce ředitele muzea Ondřej Vašata.

Mezi nejstarší vystavené předměty patří přilby vojáků z časů třicetileté války. Nejstarší pochází až ze 16. století. Také dalšími unikáty je výstava doslova napěchovaná. „Poprvé tu jsou k vidění čepice Národní gardy, která vznikla v revolučním roce 1848 na podporu revolučních změn v monarchii. Gardy tehdy vznikaly všude, také v Trutnově, Žacléři nebo ve Starých Bukách,“ uvedl Vašata.

Horní Staré Město na historických fotografiích. To je název knihy, která byla slavnostně pokřtěna při čtvrteční muzejní noci. Dobové pohlednice a historické fotografie zajímavě mapují minulost místa, které bylo jako trhová osada Úpa založeno ve 13. století. „Když bylo osídlení přeneseno na výhodnější pozici dnešního historického centra, dostalo název Nový Trutnov. Původní osada byla označována jako Starý Trutnov, později jako Horní Staré Město,“ sdělil ředitel muzea Vlastimil Málek, který je s Ondřejem Vašatou spoluautorem knihy.

Význam Horního Starého Města vzrostl ve druhé polovině 19. století, kdy se po vzniku mnoha továren stalo klíčovým průmyslovým centrem. Mezi nejznámější patří podniky rodiny Etrichovy a rodiny Klugeovy. „Potvrzením stále většího významu bylo povýšení obce na městys v roce 1904,“ připomněl Málek. V té době se počet obyvatel vyšplhal téměř ke čtyřem tisícům. Po druhé světové válce byla odsunuta většina německého obyvatelstva. V květnu 1947 pak došlo ke sloučení Horního Starého Města s Trutnovem.

Publikace má 215 stran a téměř 160 historických fotografiích z období před rokem 1945. Připomíná významnou část dnes už téměř zapomenuté minulosti, podobně jako někdejší výstava. Domy a továrny, ale také hostince, či spolkový život. To vše fotografie zachycují. „Kniha přináší nejen snímky a pohlednice ze sbírek muzea, ale také ze sbírek soukromých sběratelů,“ dodal Vlastimil Málek.

Během muzejní noci si mohli návštěvníci zdarma prohlédnout všechny výstavy a expozice muzea. Součástí programu byla také vystoupení žáků zdejší základní umělecké školy (lidové tance a balet), hudební vystoupení harmonikáře Aloise Mimry, a Ireny Janigové s Tomášem Habrúnem, koncert kapely Tendr, a hudebně taneční představení folklórního souboru Krkonošský horal z Vrchlabí.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek