Máme jedno z nejlepších publik v republice. Vážím si toho!

Když slyšíš slovo „Listování“, co první tě napadne?
Listování je láska. Okamžitě se mi vybaví knihy, živá energie na pódiu a ten pocit, kdy příběh ožívá před očima. Listování pro mě znamená dobrodružství mezi stránkami, které nikdy není stejné – jednou je to smích, podruhé napětí, jindy dojetí. A hlavně je to i setkávání s přáteli – není to jen kulturní program, ale i příležitost potkat se, popovídat si a strávit společně čas.

Co tě přimělo pustit se do tohoto projektu?
Listování v Trutnově vlastně vzniklo tak trochu náhodou. Chtěla jsem, abychom se s přáteli scházeli – ale nejen u piva, chtělo to i kus kultury, něco, co nám dá větší důvod být spolu. Jedno léto jsem se ocitla na představení, kde herci ztvárňovali knihy Roberta Fulghuma, a byla to láska na první pohled. V hledišti jsem si říkala: Proč tohle nemáme i u nás? Ještě během představení jsem napsala Lukáši Hejlíkovi a on mi do minuty odepsal. Hned v pondělí jsme si plácli. Moje první mise byla jasná – chci Fulghuma v Trutnově. A to se povedlo dokonce dvakrát. Začátky byly hodně komorní, dnes už je nás o něco víc a o to větší radost z toho mám.

Kam se Listování v Trutnově za deset let posunulo?

Někteří diváci byli zpočátku spíš nedůvěřiví. Říkali, že moc nečtou a že to asi nebude nic pro ně. Jenže Listování si je postupně získalo, protože zjistili, že o samotné čtení vlastně nejde – jde o zážitek, humor, emoce a setkávání. Dnes je Listování v Trutnově pevně zapsané v kulturním kalendáři, sál se pravidelně plní a kolem vznikla komunita lidí, kteří se těší na každé další představení. A co je pro mě nejhezčí – důvěra diváků je dnes tak velká, že si občas můžu dovolit pozvat i hosta, který není tolik známý nebo jeho žánr není na první pohled vyhledávaný. A i tak vím, že publikum přijde a nechá se překvapit. Taková vystoupení mají většinou největší odezvu.

Kdyby sis mohla „přelistovat“ zpět do jednoho momentu z uplynulých deseti let – který by to byl?
Momentů je víc, ale tři z nich mám vryté úplně nejvíc. První byl, když jsme s Robertem Fulghumem poprvé vyprodali sál – nestačila jsem se divit, kolik lidí opravdu přišlo. Druhý přišel, když mi asi týden před představením došlo, že kdo jiný by měl moderovat besedu s Michalem Vieweghem než já?! To byl takový sakra-moment. A třetí je pro mě možná nejintenzivnější – představení podle knihy Arnošta Lustiga Láska a tělo. Celý sál byl ten večer dojatý. Každé představení má ale v sobě něco jedinečného. Jedno člověka rozesměje, jiné pohladí, další rozzáří nebo dojme. Každý večer je originál a právě v tom je kouzlo Listování. Nikdy nevíte, co přesně přijde, ale vždycky to stojí za to.

Divácká základna místních listovačů patří mezi nejlepší v republice, což potvrzují sami protagonisté, kteří přijedou do Trutnova. Čím si to vysvětluješ?
Beru to s velkou pokorou. Než se divácká základna rozšířila, trvalo to – chvíli trvalo, než nám lidé začali důvěřovat. Nejprve přišli občas, zkusili to. A pak postupně začali chodit pravidelně. Dnes máme jedno z nejlepších publik v republice, ale rozhodně to nebylo samozřejmé. A právě proto si toho vážím ještě víc. Listování v Trutnově není jen kultura, je to i komunita. Hodinu před začátkem otevíráme Listovací kavárničku. Dá se tu dát něco na zub, kafíčko nebo sklenka vína. Je to čas popovídat si a naladit se na večer. A pak samozřejmě zvědavost diváka nemá meze, za což jsem moc ráda.

Jak probíhá spolupráce s Lukášem Hejlíkem a celým týmem Listování?
Myslím, že s některými z nich jsme už opravdu přátelé. Do Trutnova jezdí moc rádi a je to znát. Lukáš Hejlík má hlavu plnou nápadů a dokáže strhnout nejen diváky, ale i nás pořadatele. A jeho tým herců? Ti zvládnou během večera ztvárnit několik rolí najednou – v tom je absolutní mistr Alan Novotný, který dokáže klidně promluvit i několika jazyky najednou. To se prostě musí zažít.

Co všechno zvažuješ, než si řekneš: „Jo, tohle do Trutnova přivezu“?
Má to vlastně dvě roviny. Hosty na besedy a autorská čtení si vybírám sama a musí mě to chytit za srdce. Nápady mi ale často nosí naši diváci, listovači z Trutnova. A já jejich tipy beru vážně. Projdu si, co autor napsal, jaké má recenze, a devadesát devět procent z nich opravdu oslovím. Druhá část programu jsou divadelní představení s Lukášem Hejlíkem a jeho herci. Tam je to jednoduché. Přijde nabídka a já beru všechno, protože vím, že to bude stát za to.

Na jaký podzim se mohou listovači těšit?
Podzim bude hodně nabitý – ve čtvrtek 18. září otevřeme sezónu autorským čtením a besedou s Danielem Krejčíkem a jeho knihou Hájemství. V úterý 30. září nás čeká LiStOvÁnÍ s Hemingwayovou klasikou Mít a nemít a ve středu 12. listopadu se do Trutnova vrátí Martin Moravec – tentokrát se zatím tajným hostem. A protože je to naše desátá sezóna, určitě o nějaké formě oslavy přemýšlíme. Uvidíme na konci listovací sezóny.

Jaké plány máš do dalších deseti let?
Přála bych si, aby Listování v Trutnově i za deset let pořád bavilo a překvapovalo. Aby zůstalo místem, kde se lidi rádi potkávají – ať už kvůli knize, hercům, nebo jen proto, že tu cítí tu správnou atmosféru. Ráda bych dál přivážela velká jména, ale taky dávala prostor méně známým autorům. A nejvíc bych si přála, aby i za deset let někdo řekl: „Já na Listování chodím od začátku, protože Listování je boží!“

Co máš teď rozečteného?
Hájemství, protože brzy lisTUjeme s Danielem Krejčíkem a přípravy jsou namístě, Nexus od Yuval Noah Harari a už pomalu otvírám Šikmý kostel od Karin Lednické, protože se něco chystááá.

 Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová a Michal Kriegler