Pátek

10. dubna 2026

Nyní

6ºC

Zítra

11ºC

Svátek má

Darja

Mám ráda legendu o našem drakovi i svět fantasy

13. června 2024

Mám ráda legendu o našem drakovi i svět fantasy 0 snímků
Její esej byla tak trochu jiná než ostatní příspěvky, které od žáků a studentů dorazily do soutěže Trutnov – moje město. Kristýna Marta Dragounová, studentka druhého ročníku oboru hotelnictví na Střední škole hotelnictví, řemesel a gastronomie v Trutnově, si jako předlohu pro svůj text zvolila pověst o drakovi.

„Mám naši legendu moc ráda a mám ráda i svět fantasy, tak jsem se to snažila nějak spojit, aby to bylo zajímavé,“ usmála se studentka, jež vytvořila vítěznou esej, za kterou získala herní konzoli PlayStation 5. A víte co? Možná si text nejdřív přečtěte na konci tohoto článku a potom se vraťte sem, abyste byli více v obraze.

Během našeho rozhovoru Kristýna prozradila, že o soutěži se dozvěděla od paní učitelky českého jazyka Štěpánky Tryznové, která se rozhodla úkol „napsat esej“ zařadit do výuky a zapojit tím do projektu co nejvíce studentů. „Na začátku hodiny nám oznámila, že budeme psát slohovku na téma Trutnov – moje město, takže to celé vzniklo docela rychle,“ popisovala mladá slečna. V hlavě jí probleskl příběh s drakem. „Našla jsem si jen něco o legendě, abych si osvěžila paměť, a pak jsem začala hned psát,“ doplnila. Na letošních Dračích slavnostech v centru města chyběla, protože byla zrovna na praxi.

Rozmyšlená byla dopředu, jak by se její esej mohla odvíjet, takže jí to šlo, jak se říká, od ruky a své dílo měla hotové za čtyřicet minut. Nicméně v průběhu psaní dostala nápad a pustila se do lehké improvizace. „Prostě to tam přišlo,“ rozesmála se, když se rozhodla v momentě, kdy její příběh jakoby graduje, upustit od původního záměru a překvapit čtenáře závěrem, že celý příběh je vlastně sen, ze kterého se náhle probudí.

Pohled učitelky

Kristýna Marta Dragounová ve své třídě vyniká – nikoliv tím, že by byla centrem třídního dění, ale svou tvořivostí, estetickým zaměřením a kultivovaným projevem. Je velice šikovnou kreslířkou, podílí se často na tvorbě školní výzdoby, její vyjadřování, ústní i písemné, je originální. Nepochybně k tomu přispívá její záliba v četbě a historii, zajímá se také o oblast odívání v dobách minulých. Její esej věnovaná městu Trutnov byla tematicky zcela odlišná od ostatních, které vytvořili naši studenti. Pojala zadání jiným úhlem pohledu, čímž zaujala nejen mě, ale jak vidno také porotce soutěže. Věřte, že je velkou radostí zjistit, že i v době, kdy pomocí umělé inteligence lze vygenerovat požadovaný text během vteřiny, stále má své nezastupitelné místo fantazie, nápady a kreativita člověka. To, co dokáží lidé napsat od srdce, do čeho dají kousek sebe samých, bude mít vždy jedinečné kouzlo. Jsem velmi hrdá na Kristýnin úspěch. A samozřejmě velmi děkujeme za příležitost, kterou Trutnovinky žákům a studentům poskytly.

Štěpánka Tryznová

Jako nejzajímavější pasáž, ze svého pohledu autorky, vidí část, kdy píše o tom, jak se vyda- la zachránit draka. „Bylo to takové napínavé. Chtěla jsem se rozepsat víc, ale věděla jsem, že na to nemám tolik času. S výsledkem jsem však byla docela spokojená. Psaní mám hodně ráda. Když jsem byla mladší, psala jsem si pro sebe takové příběhy. A když se mě pak paní učitelka zeptala, jestli může moji práci poslat do soutěže, souhlasila jsem s tím. Řekla jsem si, proč to nezkusit, že?“ vyprávěla Kristýna.

A dobře udělala. Teď má doma nový PlayStation 5. „Hraní mě sice tak neoslovuje, ale jsem za výhru samozřejmě ráda. Nikdy jsem nic takového neměla, takže se určitě těším, jak si to vyzkouším,“ prozradila dívka, která doposud v životě vyhrála podobně jen jednou, když získala fotoaparát Polaroid. „Focení mě baví a lidem se líbí, co fotím, ale samozřejmě jsem amatér,“ uvedla a dodala, že však nefotí foťákem, ale mobilem. O tom, že do naší soutěže mohla zaslat i fotografický příspěvek, však neměla ani tušení. „Trutnovinky si občas přečtu, mamka je bere hodně často domů, vždycky se mrknu na program Uffa. Vím, že jste na webu, ale instagram jsem nezaregistrovala,“ odpovídala na dotaz, jaká je čtenářka našeho média. V Trutnově žije na Kryblici.

A jaká je studentka? „Myslím si, že asi dobrá. Mám samé jedničky a dvojky, jen v němčině je to trošku horší a musím to zlepšit. Ale je to dané tím, že jsem přešla do druháku a musím to dohánět. Na základce jsem ji neměla,“ povídala Kristýna, která poté, co navštěvovala ZŠ R. Frimla a ZŠ Voletiny, studovala střední školu na České lesnické akademii, odkud se rozhodla přestoupit na „hotelovku“. „Jsem velmi ráda, že jsem se rozhodla přejít sem, tady mě to opravdu baví,“ svěřila se. Školu si vybrala především kvůli jazykům, protože zde vyučují angličtinu, němčinu a francouzštinu. Dalším důvodem je její zájem o studium zaměřené na management, ekonomiku a cestovní ruch. „Cestování mám velmi ráda. Jednou bych chtěla mít práci spojenou s cestovním ruchem, například pracovat jako delegátka pro nějakou cestovní kancelář nebo něco podobného,“ naznačila své plány do budoucna. „Trutnov ale pro mě vždycky bude místem, kam se budu ráda vracet. Je to pro mě domov,“ uzavřela.

Trutnovský drak

Probudila jsem se do hlasitého křiku. Nepamatuji si, jak jsem se sem dostala, ale prostředí kolem bylo zvláštní, jiné... Lidé byli oblečeni v šatech, které rozhodně nepatří současnosti. Oděv ušitý z hrubého plátna, špatně padnoucí boty z kůže... O kus dál jsem zahlédl dlouhého rytíře, dámu ve zdobených šatech, ale i děti v potrhaných košilích, naboso... Ale všichni měli přece jen něco společného. V dlaních drželi kameny. Kameny dopadaly se řinčením na obrovský klec. Za mříží s ostrými hroty byl uvězněn drak. Běsnil a snažil se dostat z pasti ven. Směrem k němu se také blížily plameny ohně, který rozzuřený dav zapálil. Bylo mi draka líto. Co udělal tak špatného, ​​že ho zavřeli do železné bedny, z níž nebylo úniku?

„Zabte ho!“ „Spalte to monstrum!“ Zástup lidí pokračoval v mučení obřího náměstí. Mé oči se s majestátním zvířetem setkaly, v těch jeho byla hluboká bolest, strach a touha po svobodě. Byl to vystrašený tvor, kterého lidé chtěli zabít, protože se ho ke smrti báli. Nevydržela jsem jen tak stát a přihlížet. Vběhla jsem do žhavých jazyků ohně. Dav začal být ještě divočejší a hlasitější. Ale kameny už směrem ke kleci neházeli. Naštěstí. Co kdyby trefili mě? Využila jsem situaci a zmatku a otevřela mechanismus, který držel ubohé zvíře v zajetí. Drak okamžitě roztáhl temná křídla a vznesl se nad městem. Jen ještě viděl na prostranství, z něhož právě unikl, az jeho tlamy vyšlehl oheň podobnému, který hořel tady dole. V jeho pohledu jsem i na tu dálku cítil vděčnost a radost z nabyté svobody. Vzápětí na mě dopadl první kámen... a další... třetí... Lid byl vzteky bez sebe. Zkazila jsem jim jejich plán. Rány od dopadajících kamenů bolely, cítila jsem své plíce naplněné kouřem, srdce mi bušilo jako splašené. A najednou...

„Slečno, dávejte pozor, když jste ve škole. Máme dějepis, pokud jste si nevšimla...“ Udiveně jsem se rozhlížela kolem. Tak to byl jen sen. Ovšem spojená s městem Trutnov je stále živá, každoročně připomínaná nejrůznějšími slavnostmi a také zobrazená v rozmanitých dračích podo- bách na území města iv městském znaku.

Trutnov může obsahovat mnohem víc než jen příběh o drakovi, vždy mé rodné město je plné krásných zákoutí, historických i moderních budov, zábavy i ploch k odpočinku, rušných ulic i lesních pěšinek, kde je ticho a klid. Jsem ráda, že mohu žít právě tady...

Kristýna Marta Dragounová

Partneři soutěže

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová