Malý zázrak v zoo! Poprvé se tam vylíhlo mládě jednoho z nejvzácnějších jeřábů

Jeřábi bradavičnatí, někdy česky označovaní laločnatí, jsou největšími z afrických jeřábů. Na výšku mohou mít přes 170 centimetrů. Kvůli úbytku mokřadů se jejich populace snižuje, v přírodě se odhaduje asi na 8000 párů. Jeřábi bradavičnatí se vyskytují na jihu Afriky a na planinách Etiopie, Zambie, Mozambiku, Zimbawe nebo Angoly.

Dvorská zoo se mláděte dočkala po deseti letech chovu páru jeřábů bradavičnatých. „Odchovy jeřábů bradavičnatých jsou velmi výjimečné. V chovu jsou často neoplozená vejce a páry ne vždy harmonizují,“ uvedl zoolog Michal Podhrázský.

I dvorský pár měl v minulosti několik neoplozených vajec. „Z posledního sneseného vejce se 14. června vylíhlo mládě. Pár si postavil jednoduché hnízdo na zemi. Rodiče ho vodí po výběhu (antilop) sitatung a vše vypadá v pořádku,“ sdělil zoolog. Mládě podle něj přečkalo první týdny života bez potíží, vypořádalo se s extrémními vedry i lijáky.

Zoo zapsané ve světovém systému ZIMS nyní chovají 141 jeřábů bradavičnatých. Největším chovatelem je s 37 ptáky zoo v Johannesburgu.

Dvorský safari park chová pět druhů jeřábů. „Loni se povedlo poprvé odchovat jeřába rajského. Zkušenosti v chovu všech těchto ptáků nám pomohly dosáhnout úspěchu i u možná nejnáročnějších jeřábů bradavičnatých,“ řekl Michal Podhrázský.

Mláďata jeřábů bradavičnatých se líhnou po 36 až 40 dnech. Rodiče pak společně pečují o potomka asi dva až tři měsíce. Po odchovu mláděte pár zůstává spolu. V době toku je pouto mezi partnery upevňováno složitými rituálními tanci a troubením, díky kterým se jeřábi v mnoha kulturách stali důležitými symboly věrnosti i elegance.

ČTK
Foto: Helena Hubáčková / Safari Park Dvůr Králové