Lítá to čím dál tím líp, říká před paralympiádou Šárka Pultar Musilová

Při pohledu do historie jsou to však právě lukostřelci, kteří se pravidelně starají o přísun medailí v naší výpravě. V letošní dvaatřicetičlenné nominaci hendikepovaných sportovců pro Paříž jsou tři. Kromě Šárky ještě dvojnásobný paralympijský vítěz z Pekingu a Tokia David Drahonínský a Tereza Brandtlová. Ta se na letošním květnovém šampionátu v Římě stala v jednotlivcích mistryní Evropy před trutnovskou reprezentantkou.

„Prohrála jsem o jediný bod,“ posteskla si s úsměvem Šárka k českému souboji o zlato v kategorii W1, do níž spadají lidé s hendikepem všech čtyř končetin a trupu. Její nástřel o hodnotě 130 bodů ovlivnil hned první neúspěšný šíp za nulu kvůli svalovým spasmům. „Dostala jsem křeč do těla, protože jsem se opřela o šrouby, co mám v zádech, do opěrky a vyškublo mi to. Poučení pro mě, že se toho příště nesmím dotýkat,“ vyprávěla.

Z Říma však odjížděla velmi spokojená. Konečně ji totiž na jaře přestalo bolet operované rameno, které ji po paralympiádě v Tokiu zlobilo tolik, že se v březnu 2022 rozhodla podstoupit lékařský zákrok. „Trvalo to dlouho, než se ty šroubky ukotvily a naučila jsem se s nimi střílet. Teď ale opravdu můžu říct, že jsem se vrátila,“ měla radost z vystoupení na evropském šampionátu. Důkazem je její výkon z kvalifikace, kde si nástřelem 650 (z 720) o osm bodů vylepšila své maximum.

A další osobák, pro změnu ten eliminační, přidala na konci června na Světovém poháru v Novém Městě nad Metují, kde zapsala 140 bodů ze 150.

„I vzhledem k tomu rameni, aby se nepřetěžovalo, jsme s trenérem trošku změnili techniku a vypadá to, že jdeme po správné cestě. Lítá to čím dál tím líp a doufáme, že to ještě před Paříží posuneme dál,“ prohlásila Šárka. Její střelecká příprava se odehrává ve vrhačském sektoru na atletickém stadionu v Trutnově, za což je vděčná, a za svým koučem Vladimírem Bradou jezdí i na tréninky do Prahy.

Lukostřelba však podle ní není pouze o střelbě a fyzické přípravě. Důležitá je i mentální složka. „Já to mám v tréninku rozdělené půl na půl. Pokud chcete uspět, i hlava musí být tam, kde má být. Člověk musí být velmi koncentrovaný,“ uvedla reprezentantka, která má ve své sbírce dvě týmové paralympijské medaile, bronz z Ria a Tokia, ke kterému s kladkovým lukem přidala v zemi vycházejícího slunce druhé místo i v individuálním závodě. „Celkově je to dřina a aby se člověk dostal na vrchol i v para sportu, jsou za tím tisíce hodin tréninku.“

Na svou třetí paralympiádu, kam odlétá s částí výpravy 21. srpna, se moc těší. Ačkoliv po brazilské a japonské zkušenosti už prý nemá žádná velká očekávání. „Myslím si, že jsem, co se týče paralympiády, zažila všechno,“ poznamenala. Jedna věc by se ale našla. Čeští fanoušci. „Rio, kde jsem byla poprvé, bylo hodně za vodou, tam se moc Čechů nevydalo. A Tokiu vzalo kouzlo, že tam diváci kvůli covidu nemohli být vůbec. Takže věřím, že v Paříži nás konečně čeká skvělá atmosféra a přijedou i čeští fanoušci. Je to blízko.“

Ve městě nad Seinou, kterému dominuje Eiffelova věž, Šárka ještě nikdy nebyla. Jistě by to byla krásná francouzská pohádka, kdyby se jí poštěstilo zkompletovat medailový hattrick na střelnici vzdálené jenom kousek od nejznámějšího, 324 metrů vysokého, pařížského symbolu. Jak už ale naznačila, o takových cílech nemluví. „Já si dávám cíl, že do toho chci dát maximum. A buď to dopadne, nebo ne,“ sdělila s tím, že málokdo si uvědomuje, jak je to mezi lukostřelkyněmi našlapané. „Jsou mezi námi rozdíly jeden dva body. Ani Číňanky to nemají dané, že vyhrají,“ poukázala na největší favoritky, mezi které řadí také Italky. K adeptkám na cenné kovy, ale budou patřit právě i obě Češky.

Individuální závod žen je na programu 31. srpna a měla by ho vysílat Česká televize. Podle výsledků v kvalifikaci se pak rozhodne, která z dvojice našich reprezentantek vytvoří tým s Davidem Drahonínským do soutěže mixů.

„Líbí se mi, že když to člověk udělá správně, šíp letítam,kam má. A líbí se mi i to, že to je jeden z mála sportů, kdy můžete střílet a soutěžit i se zdravými střelci,“ svěřila se ještě Šárka Pultar Musilová, proč už devět let její život na vozíku provází lukostřelba. Od osudového pádu, kdy si šla koupit snídani a uklouzla na schodech, uplynulo letos již let čtrnáct.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Jan Malý / fotomaly.cz a Miloš Šálek