Ivan Adamec: Priority máme a budeme se snažit je prosadit

Uskupení Silní lídři pro kraj, jehož součástí je ODS, však po volebním vítězství Hnutí ANO skončilo v opozici. „Tvrdím, že kraj, aby prosperoval, se musí rozvíjet podle nějakých smysluplných strategií. Zásadní také je, aby se zbytečně nezadlužoval a bylo vše uměřené, což jsou má ekonomická témata,“ říká jeden ze dvou trutnovských zastupitelů v krajském zastupitelstvu. Tím druhým je Pavel Káňa.

Vraťme se na úvod ještě k volbám. Je pro vás výsledek zklamáním?
I když ODS měla lepší výsledek než minule, zklamání to určitě je a nadšení z toho nejsme. Bohužel naši budoucí koaliční partneři neměli takové výsledky, v něž jsme doufali. Chyběl nám jeden mandát, přestože hejtman Martin Červíček měl největší počet preferenčních hlasů, a nebyli jsme schopni dát dohromady vítěznou koalici. Před volbami nám Hnutí ANO nabízelo, že vytvoříme velkou koalici. Podle mě si nebylo jisté, zda v krajských volbách vyhraje.

Jak si vysvětlujete, že Hnutí ANO nejen v Královéhradeckém kraji, ale celkem v deseti ze čtrnácti krajů zvítězilo?
Jedním z důvodů bylo, že k volbám nepřišli někteří naši voliči. Je to tak trochu políček směrem k vládní politice. Navíc společnost je dnes dost rozdělená. Podle mě šli hodně volit lidé, kteří slyší na to, že by jim stát měl neustále pomáhat na základě hesla: Vrátíme vám, co vám vláda vzala, což byla jen politická proklamace a oni na to skočili. Krajské volby jsou pro voliče poměrně těžko uchopitelné. Mnozí totiž nechápou, že nemají nic společného s vládou, ale jde o samosprávu. Navíc se konaly v období, kdy vláda, která chce udělat nějaké reformní kroky, má problémy. Ukázalo se tedy, že k volbám přišlo více nespokojenců, kteří dali hlas Hnutí ANO.

Není to varování pro současnou vládu před parlamentními volbami, které se budou konat v říjnu příštího roku?
Samozřejmě, že to je určitý signál. Je potřeba některé věci změnit, více komunikovat s veřejností a vysvětlovat naše kroky. Každá vláda se podle svých programových priorit snaží dělat vše proto, aby se nám tady lépe žilo. Reformní kroky neděláme proto, že bychom chtěli voličům ubližovat. Naopak chceme, aby společnost byla zdravá a do budoucna jsme měli v tomto státě z čeho žít. Během tří let bylo problémů dost od deficitních rozpočtů po covidovou pandemii, přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi, inflaci a dobíhající výdaje, které se projevují na rozpočtech. To jsou věci, jež popularitě vlády nepřidávají. Navíc v koaliční vládě je pět politických subjektů a najít názorové souznění mezi nimi není úplně jednoduché. Na to se trochu zapomíná. Vnímám to tak, že vláda dělá nepopulární kroky, a kromě toho není dobrá mezinárodní situace.

Vašeho stranického kolegu, hejtmana Martina Červíčka vystřídal v hejtmanském křesle volební lídr Hnutí ANO Petr Koleta. Ten krátce po volbách řekl, že Silní lídři mají neakceptovatelné požadavky a urputně chtějí pozici hejtmana. Bylo to tak?
Hned po volbách to vypadalo, že s námi chce ANO vyjednávat o koalici. My jsme jim nabízeli minoritu v radě kraje, ale s tím, že hejtmanem bude Martin Červíček, který měl největší počet preferenčních hlasů. Na tuto variantu však ANO nechtělo přistoupit.

Hejtman a senátor Červíček pak sdělil, že s některými lidmi se už nemůže na ničem podílet. Jeho pozici ve vyjednávacím týmu Silných lídrů pro kraj jste jako regionální předseda ODS a poslanec převzal vy. Proč jednání ztroskotala a skončili jste v opozici? Byla při nich vůbec vůle dát dohromady možnou koalici a jít společně dál, aby kraj v příštích čtyřech letech prosperoval a rozvíjel se?
Abychom nemátli voliče, vyjednávat jsem začal až po senátních volbách, které pro mě byly velmi důležité a s přehledem je vyhrál hejtman Martin Červíček. Co se týče vyjednávání, Hnutí ANO zpočátku chtělo vytvořit silnou skupinu, která najde hodně společných průsečíků, a my jsme si to mysleli také. To se však nestalo, na společné krajské vládě jsme se nedohodli a ukázalo se, že nás ANO ani nechce. Hledat společná řešení by při tom bylo pro kraj určitě prospěšné. Hnutí ANO se pak spojilo s koalicemi HLAS samospráv a SPD, Trikolora, PRO, Svobodní, vytvořili krajskou koalici a my jsme skončili v opozici.

Budete mít jako opozice nějakou možnost o něčem rozhodovat?
Pro opozici v komunálním prostředí je situace vždy tvrdá, protože se rozhoduje většinově. Při projednávání a hlasování o důležitých záležitostech budou muset být koaliční poslanci vždy přítomní, protože my, jako opozice, bychom to k prosazení svých názorů mohli využít.

Čím byste vy osobně jako zkušený politik chtěl přispět pro rozvoj kraje?
Tvrdím, že kraj, aby prosperoval, se musí rozvíjet podle smysluplných strategií. Zásadní také je, aby se zbytečně nezadlužoval a vše bylo uměřené, což jsou má ekonomická témata. Myslím si, že si tam svoji roli najdu.

Kam by se měl kraj podle vás ubírat a co je v tomto směru vaší prioritou?
Priority máme a budeme se snažit je prosadit. Mezi ně například patří dostavba trutnovské nemocnice, rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, spolupráce se státem na silnicích prvních tříd a dálnici. Těch priorit je skutečně mnoho.

Je nějaká výhoda v tom, že jste jako krajský zastupitel zároveň poslancem?
Určitě je. Mám přehled o zákonech dopadajících na region, vím o problémech, které dobře znám z praxe.

V říjnu příštího roku budou parlamentní volby. Předběžné výsledky favorizují Hnutí ANO. Je pro vás jako člena ODS reálné, aby se za pouhý rok situace změnila?
V politice nevíte minuty, hodiny, ani dne, kdy se může něco stát. To je realita, s kterou se musí počítat. Žádné volby ještě nedopadly podle průzkumu veřejného mínění. Ukazuje se, že názorová roztříštěnost občanů je, třeba i v krajích, různá. My víme, kde jsme v republice silnější i kde jsme slabší. Nevylučuji, že se v parlamentních volbách může stát cokoli, důležité ale je, kdo bude schopen sestavit „sto jedničku“ a nemusí to být vítěz voleb. Uvidíme za rok, je to přece jenom ještě dost dlouhá doba.

Co si myslíte o tom, že se na českou politickou scénu dostávají taková hnutí jako Stačilo!, které reprezentuje předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, a kromě komunistů sdružuje ještě dvě tak zvaná vlastenecká uskupení?
Jsme v demokratické společnosti, která je ale rozdělená, a vyloučit se to nedá. Volby společnost rozdělí vždycky. Je to zároveň populistický trend v celé Evropě. Když někomu řeknete, že žije v bohaté společnosti, speciálně Češi tomu nevěří. Mluvím teď obecně, protože jsou samozřejmě lidé, kteří na tom nejsou nejlépe, ale drtivá většina se má dobře. Pravicové myšlenky je dnes velmi těžké prosazovat, žijeme v době, kdy se Evropa vůči nám chová velmi byrokraticky a direktivně. Pokud chceme, aby Evropa prosperovala, musíme přehodnotit spoustu věcí včetně těch ekonomických.

Teď z trošku jiného soudku. Když byla 11. října slavnostně zahájena stavba dálnice D11 z Trutnova ke státní hranici s Polskem, byl jste osobně u toho a hned na úvod jste řekl: Tak jsem se toho zaplaťpánbůh dožil. Jak si vysvětlujete, že se o této stavbě mluví už třicet let a dojde k ní až nyní?
Samozřejmě, a já to chápu, zněly hlasy, že se to zbytečně zdržovalo. Problémem je, že výběrové řízení na takovou akci je velmi složitou záležitostí a v tomto případě nebylo úplně šťastné. Je to zároveň poučení pro státní orgány i výběrové společnosti, aby se při výběru firem chovaly obezřetně. Je třeba říci, že při vší kritice naší vlády, je rozpočet výrazně proinvestiční. Do dopravy se skutečně sypou velké peníze, až 160 miliard korun ročně, a to číslo pořád poroste. Rozhodnutí dokončit páteřní komunikační síť, tedy železnici i dálnice, je podle mě zásadní, ať tady bude jakákoli vláda, protože tyto sítě jsou tepny ekonomického a hospodářského růstu země. Jsem tedy rád, že to nakonec dopadlo dobře, dálnice se stavět začala a za dvaačtyřicet měsíců bude dokončená. Dálnice byla v mé politické kariéře vždy mé velké téma.

Co dálnice regionu včetně Trutnova přinese?
Po dobu stavby to bude pro Trutnov dopravní nepříjemnost. V tuto chvíli ale ve městě vidím světlo na konci tunelu, že dálnice konečně bude. Až se tak stane, v Trutnově se vyřeší vnitřní doprava, protože dálnice zároveň vytvoří obchvat města. Dobrým příkladem je, že ke galerii současného umění EPO1 v Trutnově – Poříčí bude dálniční sjezd, což otevře dveře návštěvníkům nejen od nás, ale i z Polska či Německa. Dálnice bude mít prostě pozitivní efekt pro celý region.

Co vás baví na politice, čím vás naplňuje a proč je pro vás důležitá?
V politice jsem už více než třicet let. V roce 1993 jsem vstoupil do ODS, o rok později jsem už byl členem trutnovského městského zastupitelstva, za dva roky členem rady města a v roce 1998 poprvé starostou. Pak už se to rozjelo a pokračovalo až do dneška, kdy jsem si uvědomil, že už není cesty zpět. Politika je pro mě, i když to tak nemusí někdo vnímat, vrcholem lidské činnosti. Baví mě, že se jí můžu aktivně účastnit, umožnila mně získat velký přehled a velmi mě obohatila, protože jsem se musel až doteď spoustu věcí učit. Mám vždy radost, když jsem u něčeho, co se povede. Někdy se samozřejmě také něco nepovede, ale to k tomu patří, stejně jako k životu.

Jak se za dobu vašeho politické angažmá doba proměnila?
Hodně, zejména technologicky. Komunikuje se hodně prostřednictvím sociálních sítí a dalších moderních vymožeností. Je tedy třeba dobu umět vnímat, reagovat na ni a hledat rozmanitá chytrá řešení.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek