Galerie Draka nabízí výjimečnou výstavu originálního výtvarníka Bartoše

Jeho obrazy jsou barevně velmi výrazné a žánrově rozdílné. Jsou nejen figurální, ale také imaginativní, krajinářské, městské a zahrnují i další motivy. „Dá se říci, že všechno vychází z mých skic. Někdy i sochy, které tvořím, se staly motivem k malbě na plátno, kde jsem je mohl dále rozvíjet. Dlouhou dobu jsem měl vyloženě únikové cesty za krajinou, kdy jsem ji rychle naskicoval a potom převedl na plátno,“ prozradil umělec, který si myslí, že systematičtější práce začaly vznikat až v Dolní Branné, kde nyní žije.

„Využíval jsem i staré věci z New Yorku, které jsem nestihl dodělat, a s odstupem času jsem se k nim vrátil, což pro mě bylo hodně zajímavé,“ řekl Bartoš, jenž úzce spolupracuje s Ottou Štemberkou, provozovatelem Galerie Draka, jemuž dal volnou ruku k výběru jednotlivých děl pro výstavu, kterou společně instalovali, aby měl kontrolu nad její vizuální podobou. „V této souvislosti jsem rovněž celý loňský rok na základě čínského zvěrokruhu tvořil dřevěné reliéfy. To bude, myslím, poměrně komplexní cyklus pro tuto výstavu doplněnou ostatními díly,“ dodal Bartoš. 

Štemberka je bez jakékoliv nadsázky přesvědčen, že jde o zcela výjimečnou výstavu v třináctileté historii Galerie Draka. „K vidění je malý průřez Romanovou jinak velmi bohatou tvorbou. Některé práce vznikly v zahraničí při jeho cestě „kolem světa“, ale prezentovány jsou i práce z nedávné minulosti v Dolní Branné a současná tvorba,“ uvedl. Také vzhledem k instalaci několika velkoformátových obrazů byly prostory galerie poprvé uzpůsobeny tak, aby mohlo být prezentováno co nejširší spektrum Bartošovy tvorby.

„Slyšel jsem, že obraz může být oknem otvírající různé světy. Dokáže nasměrovat aktivního pozorovatele do dalekých vesmírů, ale i do vlastní duše, zavést ho do minulosti a současně umí předjímat budoucnost. Ať už používá Bartoš jakékoliv výrazové prostředky, například jeho velmi oblíbenou práci se dřevem, to nejvýznamnější z jeho tvorby, je pro mě všudypřítomná přirozená spiritualita, kterou cítím snad ze všech jeho prací,“ sdělil Štemberka.

Podle něj v tomto našem světě se i ty nejběžnější věci mohou stát znameními poukazujícími k něčemu, co nás přesahuje. „Možná právě v tom spočívá skutečná spiritualita. Ne v dogmatech či rituálech nebo různých esoterních slátaninách, ale v základní otevřenosti vůči tajemství existence. Vše se propojuje a někdy stačí se jen pozorně zadívat. Romanovy obrazy za to podle mého názoru určitě stojí,“ dodal.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz