Důležité je znát i jazyky protivníků, řekl k výuce ruštiny prezident Pavel

„Ukázalo se, jak důležité je znát jazyky svých protivníků, případně názorových oponentů,“ řekl Pavel v souvislosti se zmíněným jednáním, které se uskutečnilo v září 2017 v ázerbájdžánském Baku. Bylo to v době, kdy v roce 2014 NATO pozastavilo vojenskou spolupráci s Ruskem po anexi Krymu a vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi proruskými separatisty a vojsky prozápadní vlády v Kyjevě. Politické a diplomatické styky tehdy ještě fungovaly.

„Když se mi po necelých dvou letech podařilo zorganizovat jednání na úrovní nejvyšších vojenských představitelů a setkat se v Baku s generálem Gerasimovem, tak nebýt toho, že jsem stále ještě ruštinu znal a dovedl rozumět doslova tomu, co říká, tak by to jednání asi skončilo úplně jinak,“ dělil prezident Pavel

Podle něj tlumočník, který byl zřejmě z ruské zpravodajské služby, nepřekládal Pavlova slova Gerasimovi tak, jak by měl. „Tlumočil trochu jinak, aby to lahodilo sluchu generála Gerasimova. Upozornil jsem ho, že buď bude překládat přesně nebo jednání ukončíme, protože ztrácí smysl. Mnohdy je znát jazyk svého protivníka důležitější než cokoli jiného,“ dodal.

Nové vzdělávací programy na základních školách počítají s povinnou výukou angličtiny od první třídy a s vyřazením ruštiny z nabídky druhého cizího jazyka. Důvodem pro regulaci výběru je zajištění návaznosti výuky jazyků na středních školách. Střední školy budou moci dál rozhodovat o nabídce jazyků. Ve všech ročnících základních škol by se podle plánu mělo učit od září 2031. Změny ve výuce druhého cizího jazyka se ve školách projeví později.

Pavel byl v letech 2012 až 2015 náčelníkem generálního štábu, od června 2015 po tři roky pak předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v alianci.

ČTK
Foto: Kateřina Svobodová