Domácí hala znovu pevností. Trutnov zvládl oba víkendové zápasy

Trutnov – Vysoké Mýto 89:78 (20:24, 37:35, 63:55)
Body: J. Dolejší 27, L. Malý 25, H. Zapadlo 8, J. Krejčí, D. Mach a M. Krčmář 6, M. Meisner 5, D. Hanák 4, A. Šuhajda 2.

Úvod sobotního utkání působil dojmem, jako by domácí borci měli v nohách ještě prodloužení z listopadového zápasu – tempo bylo pomalejší a chvíli trvalo, než se dostali do provozní teploty. Zápas byl zpočátku vyrovnaný, ale domácí si postupně vypracovali zhruba desetibodový náskok, který si hlídali prakticky od druhé čtvrtiny až do konce utkání.

Výraznou stopu v utkání zanechal Ladislav Malý, který předvedl výkon, jenž by klidně mohl patřit do jeho TOP v minulém tisíciletí – v tom nejlepším slova smyslu. Přehled, klid a zkušenosti byly na hřišti znát v každé situaci. A ačkoliv by většině protihráčů mohl bez problému dělat minimálně tátu, patřil k nejlepším hráčům na palubovce. Na lavičce znovu velel trenér Matěj Malý, jehož trenérská forma roste tak rychle, že ho prý začínají poznávat i lidé v trutnovských hospodách. Výhra 89:78 byla nakonec zasloužená a důstojnou odměnou pro početné fanoušky, kteří si i po dlouhé pauze našli cestu do haly.

Matěj Malý, trenér Trutnova: „Byl to zápas plný překvapení. Domácího trenéra překvapilo, že se na něj na lavičce zubilo jedenáct, vcelku bojeschopně vypadajících, kusů. Jeho svěřence překvapilo, že soupeř hned zkraje zápasu zasypával domácí koš dalekonosnými a místy i velmi těžkými, leč úspěšnými střelami, což mu vydrželo až do poslední čtvrtiny. Hostující borce překvapilo, že na tento podařený výkon dokázali domácí reagovat stejnou mincí a přes soupeřovu nadstandardní hru byli Trutnovští počínaje druhou čtvrtinou lepším týmem na hřišti. Vyzdvihnout zaslouží výkon Ládi Malého, kterému tentokrát ochabené svalstvo ve všech jeho končetinách vydrželo až do závěrečného hvizdu a nebýt jeho značně prořídlé kštice, mohl se v sobotu vydávat za o patnáct let mladšího, než ve skutečnosti je. Překvapení jistě byli i diváci. Nejprve příjemně, neboť byl v hale otevřen bufet, následně však upadli do deprese, neb pivo brzy došlo. Nakonec však věřím, že pozitivní pocity převládly a výkony na hřišti toto politováníhodné nedopatření vynahradily, neboť místy bylo skutečně nač koukat.“

Trutnov – Svitavy 84:79 (13:20, 39:29, 63:52)
Body: J. Dolejší 25, L. Malý 15, J. Krejčí a D. Mach 14, H. Zapadlo a A. Šuhajda 6, P. Rohlík a O. Klucho 2.

Nedělní utkání nabídlo ještě dramatičtější podívanou. Do Trutnova dorazil dosud první tým soutěže, zároveň jediný celek, který domácí v této sezoně dokázal porazit. Trutnovští však vstoupili do zápasu soustředěně a první čtvrtina a půl byla zcela vyrovnaná. Zlom přišel ve chvíli, kdy domácí trefili tři trojky během tří útoků a odskočili na desetibodový rozdíl. Hostům postupně docházely síly a problémy jim dělaly i fauly. Pět minut před koncem vedl Trutnov už o dvacet bodů a zdálo se, že je rozhodnuto. Jenže domácí si ještě stihli připravit menší nervové cvičení pro fanoušky – minutu před koncem byl rozdíl už jen jediný bod. Nakonec ale Trutnov koncovku ustál a mohl slavit cenné vítězství 84:79. Domácí tým tak potvrdil, že trutnovská hala zůstává i nadále velmi těžko dobytným územím.

Matěj Malý, trenér Trutnova: „Nedělní zápas proti našemu dosud jedinému přemožiteli z hlav asi jen tak nedostaneme. Zápas měl vše – náš tradiční nedělní ospalý úvod patrně související s brzkou hodinou začátku zápasu (proč stejným postižením netrpí i soupeř, který měl za sebou navíc dvouhodinovou cestu, je mi záhadou), dále opět tradiční vzepětí ve druhé čtvrtině, načež následovalo až téměř exhibiční představení domácích borců na začátku druhého poločasu, kdy jsme soupeře rozkládali po všech stránkách a ze soupeřovy lavičky jsem již vyhlížel vhozený ručník. Co se ale odehrálo potom, to trutnovská palubovka ani její pamětníci už dlouho nezažili. Totální rozklad se během pár minut přesunul na naši stranu a „tekli“ jsme skutečně ve všem – fyzicky, mentálně (zde zaslouží zvláštní „uznání“ Honza Dolejší) i takticky. Náskok více než dvacet bodů byl ve čtvrté čtvrtině zcela smazán a díky tomuto cirkusovému kousku jsme se strachovali o vítězství do poslední minuty. Tam jsme přeci jen zabrali a úspěšné trestné hody snad byly ukázkou toho, že i po tak obřím kolapsu jsme schopní najít ještě nějaké (především mentální) síly. Osobně bych to ale znovu zažít snad ani nemusel, diváci jistě také ne. Individuálně bych vyzvedl snad jen Honzu Krejčího, který měl sportovně i společensky skutečně nabitý víkend, a přesto byl v neděli z týmu jediný (včetně trenéra), kdo podal opravdu nadstandardní výkon.

(bog, tz-jdo)
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Jan Bartoš