Demokracie neznamená automaticky blahobyt a svoboda není jen cestování
18. listopadu 2023

Když se hovoří o významu změny, která byla odstartována událostmi na Národní třídě 17. listopadu 1989, změny státního zřízení z totalitního režimu na pluralitní demokratickou společnost, je bohužel obvyklým měřítkem posun životní úrovně. Vedou se diskuse o tom, jestli máslo bylo levnější tehdy, nebo dnes. A když se debata náhodou dotkne otázky svobody, je svoboda redukována jen na možnost cestování.
Už to samo o sobě svědčí o tom, že více než hospodářství naší země postihl nešťastný experiment s budováním komunismu náš osobní žebříček hodnot.
Málokdo dnes ve spojitosti s předlistopadovou dobou hovoří o strachu. O tom, jak moc jsme se báli. Nejen žáci učitelů a zaměstnanci nadřízených. Ale učitelé se báli otevřeně hovořit před svými žáky a vedoucí se báli kádrů mezi podřízenými. V zaměstnání i v sousedství byli lidé, kteří se tvářili, že vám mohou zavařit, a někteří z nich tu moc skutečně měli. Báli jsme se něco říci, postěžovat si na nespravedlnost nebo příkoří, protože někdo z těch lidí, kádrovák nebo domovní důvěrník, mohl rozhodnout nejen o tom, jestli pojedeme na dovolenou k moři, ale i o našem postupu v zaměstnání nebo o tom, jestli naše děti budou moci studovat. Stále se psaly nějaké posudky hodnotící náš vztah k socialistickému zřízení.
Lidé s krátkou pamětí se odvolávají na větší míru rovnosti a sociální spravedlnosti. Představa rovnosti však byla falešná. Komunisté měli větší šanci stát se vedoucími, brali příplatek ke mzdě. Mohli více cestovat a měli lepší přístup ke vzdělání. Tvořili elitu. Elitu, která však nevznikla na základě schopností a vzdělání, ale pouhou stranickou příslušností. Pokud by si někdo chtěl připomenout tu dobu, doporučuji Farmu zvířat od George Orwella. Dočtete se tam, jak prasata k prvnímu zákonu farmy, který praví, že všechna zvířata jsou si rovna, přidala dovětek o tom, že právě prasata jsou si rovnější.
Rozumím, že některým lidem dnes není do zpěvu. Doba není složitá jen ekonomicky, ale je plná změn. Spoustě z nich nerozumíme a zcela přirozeně v nás vyvolávají obavy. Neměli bychom však zapomenout, že demokracie neznamená automaticky blahobyt a svoboda není jen cestování. Svoboda je především jistota, že se jako jedinec mohu rozvíjet jak po stránce intelektuální, tak po stránce společenské a materiální. Demokracie, i přes všechny její slabiny, nám dává naději, že stejné svobody budou požívat i naše děti. Naději, že o svém osudu a možnostech si budou v maximální míře rozhodovat sami. Naději, že se nebudeme muset bát toho, že o nich bude rozhodovat nějaký strejda v tesilkách.
Michal Rosa
starosta Trutnova