Deathgrind plný života aneb Dying Fetus na Obscene Extreme

Ahoj Treji, čím to, že jste se s OEF tak dlouho míjeli a letos tu vystoupíte úplně poprvé?
Ačkoli se s Čurbym známe dlouho a potkáváme se třeba na konkurenčním Brutal Assaultu, zatím to prostě nevyšlo. Už roky slýcháme od jiných kapel, jak je tahle akce jedinečná a specifická a pustili jsme si i spoustu videí. Jsem fakt rád, že to tu letos konečně rozbalíme.

V týdnu jste hráli v Itálii a ve Slovinsku, zítra a pozítří v Německu. Vnímáš ty osobně nějaká specifika, pokud jde o chování fanoušků?
Jasně, třeba jižní Amerika je temperamentnější než Evropa nebo severní Amerika. Za mě čím víc na západ, tím je reakce lidí trochu rezervovanější, ale připisuju to hlavně obrovské konkurenci, která je třeba v Německu neuvěřitelná. Tam bývá reakce publika trochu chladnější, protože s lehkou nadsázkou lze říct, že ta kapela bude do pár měsíců zpátky.

V kapele se vystřídala řada bubeníků, ale ty držíš nejdéle – od roku 2007 jste v téhle sestavě pustili do světa už čtyři řadovky. Jak ses vlastně k Dying Fetus dostal?
Zavolali mi… (smích), ale bylo to složitější. Tenkrát jsme s mou tehdejší kapelou objížděli USA a Kanadu jako předskokani Dying Fetus a stalo se to, že kluci bubeníka po turné vyhodili a nabídli mi to. Neváhal jsem ani vteřinu.

Jaké máš oblíbené kapely a co kromě metalu posloucháš?
Mám hodně rád Helmet a Fear Factory, protože podle jejich alb jsem se už na střední učil hrát, a pak třeba Hatebreed a Suffocation, který jsou prostě skvělý. Ale rád si poslechnu třeba synthwave, nedávná show Carpenter Brut mě úplně rozstřelila. A pokud jde o muziku na mejdany, nejlepší jsou mashupy (nesourodé tracky smíchané do jednoho, pozn. redakce), třeba Motorhead a James Brown! To když pustíš lidem na party, okamžitě máš jejich pozornost.

Moc díky za rozhovor a užij si premiéru na OEF.
Jasně, taky díky! Teď se jdu chvíli mrknut na Gutalax, to je vždycky super zábava!

Martin Halaxa
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová
Video: Michal Bogáň