Czirkidz Dance Company: obyčejné holky, a přesto berou dech
28. února 2026
„Věděla jsem, že ceny předáváte, ale vůbec jsem nedoufala ani netušila, že ji můžeme dostat právě my. O to větší radost z toho máme. Pro nás to strašně moc znamená. Víme, kolik práce za tím je, jak jsme si hrábli, a říkám to bez vychloubání. Zároveň mám pocit, že to může být i velká inspirace pro lidi tady,“ povídá Kátika Talavašková, která je koordinátorkou CZirkidz. „Hlavně, ta cena patří i Tomovi a Lesh. Byla to obrovská spolupráce a bez nich by spousta věcí vůbec nevznikla,“ zdůrazňuje, jak jsou pro projekt důležití australští lektoři. Tomas Correia a Aleshanee Kelso v Trutnově působili tři semestry.
Samotný projekt CZirkidz vznikl jako unikátní spojení Trutnova a australského know-how: partnerem je australská škola Cirkidz z Adelaide a garantem projektu je její umělecký ředitel Joshua Hoare. Na realizaci se podílí UFFO a spolupráce se opírá i o vazby festivalu Cirk-UFF na australské partnery.
Ředitel Uffa Libor Kasík a koordinátorka CZirkidz Kátika Talavašková.
Když si to sedne
Vznik souboru nebyl plán typu „založíme company a hotovo“. Byl to přirozený krok v momentě, kdy se v Trutnově potkalo několik věcí: dlouholetá taneční práce, festivalové zázemí a nově vznikající škola. „Úplně upřímně, company vznikla tak, že já jsem chtěla tvořit vlastně ve spolupráci s nějakými profíky,“ popisuje Kátika. „A tím, že tady Libor Kasík založil tu školu, se nabízelo přivést tanečnice, se kterými jsem pracovala patnáct dvacet let a které už nějaké skills mají.“
Na startovní čáru v roce 2024 si tedy nepřivedla úplné začátečnice. Naopak. V Trutnově se roky vrství zkušenosti z taneční ZUŠky, vlastních souborů i z Dance Festivalu, který se tu koná už patnáct let. A právě festival byl důležitý i kvůli cirkusové složce. „Posledních pět let byla taky závěsná akrobacie, takže bylo vidět, že holky nezačínají na nule,“ vysvětluje. „Tím pádem ten soubor může být na nějaký úrovni. Kdyby se to rubalo úplně od začátku, vůbec nejsme tam, kde jsme,“ tvrdí umělkyně a inspirátorka. Dnes má CZirkidz Dance Company čtrnáct členek ve věku od 18 do 40 let, když loni na podzim skupinu rozšířily dvě nové tváře. Soubor nicméně není úplně „konkurzová“ instituce. „Nejsme otevřený jako nějaký kroužek, ale když přijde někdo a vidím, že je šikovný a spolehlivý… Tréninky máme totiž jednou týdně, takže když jednou vynecháš, je to fakt blbý,“ popisuje Kátika. Čas je jejich největší protivník. „Máme týdně opravdu jen tři hodiny na to, aby vznikly ty show,“ dodává s tím, že když se však začne blížit premiéra, jdou i víkendy stranou.
Z nuly na tisíc
Právě loňský rok přinesl pro CZirkidz Dance Company obrovský skok. „Šli jsme z nuly na tisíc,“ usmívá se Kátika. Nejvíc je to znát na technice, na čemž velkou zásluhu mají australští lektoři. „Začali jsme dělat strap, hodně na lyře, šály i párovou akrobacii,“ vyjmenovává. Posun se podle ní projevil i ve skupinových věcech, které dřív byly mimo jejich možnosti. „Myslím, že choreografie je vždycky nabušená, ale teď k ní přibyla i jistota ve vzduchu.
Troufla bych si říct, že i ty své skills na závěsce a v párový akrobacii holky strašně posunuly,“ chválí Kátika. A důležitá je pro ni také synergie s hudbou. „Vždycky tam musí být souhra hudby, slova a nějakého sdělení,“ doplňuje žena, která je autorkou scénářů a na jevišti vytváří příběhy. „Baví mě to, je to moje náplň života – tvořit. A miluju, že mám kolem sebe lidi, se kterými to můžu dělat, a je tam ta opravdová radost.“
Libor Kasík, ředitel Uffa a zakladatel CZirkidz o CZirkidz Dance CompanyKdyž jsem před dvěma lety zakládal CZirkidz, byla to vlastně trochu bláznivá vize: aby tady místní děti a mládež měly prostor růst – nejen „do kroužku“, ale do skutečné kvality. A dneska mám radost, že se tenhle smysl naplňuje úplně konkrétně. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsme se ve spolupráci s Kátikou Talavaškovou posunuli ke vzniku CZirkidz Dance Company. Ta company nevznikla jen tak „na papíře“, vyrostla z její skupiny tanečnic, které už se delší dobu věnovaly i akrobacii. A právě to spojení pohybu, disciplíny a promyšlené režie najednou vytvořilo celek, který má opravdu sílu. Je vidět, jak se ti mladí vyvíjejí. Rostou technicky, pohybově i jako tým. A vedle toho je tu to, co dělá obrovský rozdíl. Kátika tomu dává režijní a choreografický rámec, který je překvapivě vyspělý. Neřeknu, že je to „to samé“ jako absolutní světová špička, která k nám jezdí, ale některé momenty mě upřímně překvapily. A klidně bych řekl, že místy to působí i výrazněji než u řady zkušených souborů. Hodně důležité je i to, že se ten projekt neuzavírá sám do sebe. Každý z CZirkidz má v principu šanci se do téhle silnější skupiny posunout, když na sobě pracuje. Vedle Dance Company fungují i další skupiny, které se věnují menším formátům a postupně se vyvíjejí. Celkově se dneska pohybujeme někde kolem sto čtyřiceti dětí a mladých lidí. A pak je tu zkušenost jeviště. Když vystupují na Cirk-UFFu, na Letní Letné nebo třeba na Jatkách, stojí na stejné scéně jako největší světové hvězdy. To je pro ně obrovsky motivační a přesně o to mi šlo. Mají možnost učit se i od zahraničních lektorů - Australanů, těch nejlepších v akrobatické práci na světě. Jasně, naši mladí ještě nemají takové „skills“ jako top světové soubory typu Gravity & Other Myths a další. Jenže pointa je, že celek funguje: divák to vnímá jako hotové, silné představení. I proto jsme měli velký úspěch na Letní Letné a ještě výraznější odezvu na Jatkách. Chodila nám zpětná vazba od profesionálů i od diváků a od lidí z Jatek jsme slyšeli opakovaně, jak moc to na ně zapůsobilo. Upřímně, jsem z toho šťastný. |
Tím zlomem byla inscenace The Answer – tanečně-akrobatický projekt, jehož premiéra proběhla loni na festivalu Cirk-UFF v neděli 1. června. Původní ambice byla skromná. „My jsme vlastně do toho šli s tím, že si zatancujem na Cirk-UFFu,“ popisuje Kátika. Jenže přišla reakce, která otevřela další dveře. A tak v srpnu CZirkidz Dance Company vystoupila na Letní Letné – největším festivalu nového cirkusu u nás. A pak v říjnu se svou „Odpovědí“ oslnila na Jatkách, aby se v prosinci ještě jednou vrátila do Uffa.
Mezitím ale vznikl ještě větší projekt – dosavadní vrchol CZirkidz Dance Company: It’s Never Late To See The Light. Multižánrová inscenace se skladatelem Karlem Havlíčkem a hudebním tělesem STRO.MY Ensemble se na konci listopadu v UFFO stala jedním z vrcholů festivalu Trutnovský podzim. „Lidé, kteří šli na koncert a většinou by na takové představení normálně nepřišli, fakt plakali,“ vzpomíná dojatě Kátika. „Máme takovou vizi, že by se přes léto Tom a Lesh mohli vrátit a strašně bychom chtěli vystoupení někde reprízovat – ideálně v Praze. Je to krásný projekt a byla by obrovská škoda, kdyby zůstal jenom jednou. Rádi bychom ho tam třeba ještě třikrát zatancovali.“
Perfect Moment
Teď už ale soubor spolupracuje s novou australskou dvojicí – Solomonem Riversagem a Lucy Seale –, která do Trutnova dorazila začátkem roku. Společně chystají novinku s názvem Perfect Moment, jejíž premiéru plánují na Cirk-UFF. „Nechci zatím moc prozrazovat, ale Perfect Moment je vlastně každý okamžik, který je. A může ti otevřít dveře úplně kamkoliv. Jak ho projevíš, to je jen na tobě,“ naznačuje Kátika. Po technické stránce se chce company posunout směrem ke skupinové akrobacii a vytvářet výraznější „obrazy“ ve vzduchu i na zemi. Na CZirkidz Dance Company je sympatické, že si na nic nehraje. Během pár hodin týdně se snaží posunout zase o kus dál. A když to pak na jevišti vyjde a funguje to i na lidi v hledišti, je to vlastně úplně jednoduchý důvod k radosti.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Kateřina Svobodová