AI už není experiment. Rozhodne, které firmy přežijí, říká Zdeněk Zajíček

Jak vnímáte současný stav využívání umělé inteligence v českém podnikatelském prostředí?
Myslím, že se to začíná velmi rychle rozvíjet. Řada podnikatelů už pochopila, že bez využití umělé inteligence – ať už uvnitř firmy, nebo ve prospěch zákazníků – se do budoucna neobejde. Někteří ji zatím zkouší a testují, jiní už mají obrovský náskok. A právě tento rozdíl v přístupu bude čím dál viditelnější. Schopnosti AI v oblasti řízení firemních procesů nebo práce se zákazníkem se stávají klíčovým prvkem, který bude na trhu v příštích měsících a letech rozhodovat o konkurenceschopnosti firem.

Které obory českého podnikání podle vás nejvíce profitují z implementace AI?
Největší přínos mají tam, kde je nutné zpracovávat obrovské množství dat – tedy v bankovnictví, pojišťovnictví, ale také v retailu. Jde o logistiku, prodej, e-shopy a další služby, kde firmy potřebují nejen sledovat spokojenost zákazníků, ale i navrhovat nové produkty a služby. Umělá inteligence jim to dnes umožňuje dělat mnohem rychleji a přesněji. Rozvoj je skutečně obrovský, včetně toho, jak firmy komunikují se zákazníky, jak je oslovují a jak cíleně reagují na jejich spotřebitelské chování. Digitalizace nám v posledních desetiletích přinesla ohromné množství dat, která jsou rozptýlená v různých úložištích. Ten, kdo je dokáže propojit, vyhodnotit a přetavit v konkrétní návrhy, má obrovskou výhodu. A právě umělá inteligence to zvládne, na rozdíl od člověka nepřetržitě, 24 hodin denně, a navíc s okamžitou odezvou. To je rozdíl, který rozhoduje o tom, zda firma nejen přežije, ale bude i úspěšná a zůstane na špici.

Vidíte mezi českými firmami spíše zájem a ochotu experimentovat, nebo naopak spíše obavy a vyčkávání?
Já myslím, že se to právě teď láme, že ten posun je velmi rychlý. Většina firem dnes už chce, nebo alespoň experimentuje s využitím umělé inteligence. Je tu ale zásadní otázka bezpečnosti. Mnohé firmy dnes nechávají zaměstnance pracovat s umělou inteligencí naprosto neřízeně – posílají do jazykových modelů citlivé informace z firemního prostředí, a vedení o tom často vůbec neví. Jenže právě tyto údaje se mohou stát veřejně dostupnými. To pak není jenom riziko, že unikne firemní tajemství, ale i to, že někdo jiný tyto informace využije, začne dělat to samé nebo dokonce lépe. Proto si myslím, že firmy potřebují systematický přístup. Někde jsem použil přirovnání, které mi připadá trefné: ideální by bylo, kdyby se vlastníci a vedení firem společně se zaměstnanci na chvíli „zavřeli do planetária“ a nechali si od odborníků vysvětlit, co všechno dnes umělá inteligence umí. A pak spolu začali přemýšlet, kde všude ji mohou využít k tomu, aby byli lepší a úspěšnější. Zároveň si uvědomili i možná rizika. Tohle není věc, kterou lze přehodit jen na IT oddělení se slovy: „Podívej se, jestli by se nedala využívat umělá inteligence.“ Je to odpovědnost majitelů a vrcholného vedení. A právě to dnes rozhoduje o tom, jestli firma bude dál prosperovat, nebo ne. Proto je nutné, aby se o tom společně bavili vlastníci, manažeři i zaměstnanci, aby hledali konkrétní cesty, jak AI smysluplně a bezpečně využít.

Celý záznam z vystoupení Zdeňka Zajíčka v Trutnově.

Jak mohou malé a střední podniky využít AI, aby nezůstaly pozadu za velkými hráči?
Díky tomu, že je dnes umělá inteligence dostupná za relativně přijatelné peníze – a navíc existuje více konkurenčních jazykových modelů, z nichž každý se hodí na něco trochu jiného – otevírá se velký prostor i pro malé firmy. Tyto modely se navíc zdokonalují každým dnem a měsícem, ten pokrok je opravdu neuvěřitelný. Malé firmy mají oproti velkým korporacím velkou výhodu v pružnosti rozhodování. Zatímco ve velké společnosti trvá dlouho, než projde rozhodovací proces a než se umělá inteligence skutečně začne implementovat do výrobních či provozních procesů, v malé firmě s deseti zaměstnanci a jedním majitelem může být rozhodnutí otázkou okamžiku. Majitel se nadchne pro AI – třeba právě po inspirativní přednášce, kde poprvé uvidí „vesmír možností“ umělé inteligence – a řekne: „Jdeme do toho.“ Právě proto mohou malé firmy díky relativně nízkým nákladům na využívání AI začít velmi rychle. A v některých případech jim to umožní růst mnohem svižněji než velkým hráčům. Není vyloučeno, že se z malé firmy může díky chytrému využití umělé inteligence stát úspěšná a velká firma.

Jak vy osobně využíváte umělou inteligenci?
Samozřejmě testuji všechny dostupné jazykové modely. Některé aplikace AI mi pomáhají připravovat prezentace, jiné mi dělají analýzy nebo rešerše. Když nestíhám číst knihu, protože hodně cestuji a řídím, dostanu od AI manažerské shrnutí. Stejně tak mi dokáže připravit přehled k evropským předpisům – upozornit mě, na co si mám dát pozor nebo jaký trend se rýsuje. Také v rámci Hospodářské komory začínáme využívat umělou inteligenci pro zpracování některých dokumentů, které rozesíláme našim členům. Dá se říct, že už je dnes AI integrální součástí mé práce.

Jak dlouho ji takto používáte?
Intenzivně zhruba tři čtvrtě roku. Každým dnem rozšiřuji představu o tom, kde všude mi může být AI užitečná. A nejde jen o manažery, může ji využívat v podstatě každý. Vezměte si třeba drobného řemeslníka, který řeší problém, jak ošetřit vlhkou stavbu, aby nátěr déle vydržel. Má své zkušenosti a informace od prodejce barev, ale když zadá dotaz do AI, dostane přehled řešení z celého světa – jak to dělají v Itálii, v Americe nebo třeba v Koreji. Umělá inteligence dokáže nabídnout výrobky, technologie, někdy i cenové srovnání a možnosti dovozu. To je obrovská hodnota. Samozřejmě, AI občas „halucinuje“. Proto je důležité vše ověřovat – ideálně třeba v jiném modelu – a vždycky přidat i vlastní zdravý selský rozum. Dá se s ní vlastně i hrát: položíte doplňující otázku, ověříte si, z čeho vycházela. To je mimochodem klíčová věc – vždy se ptát na zdroje. Zda čerpá z ověřené vědecké práce nebo z praxe velké výrobní firmy, anebo jen z nějakého neověřeného názoru na LinkedInu. Protože to pak zásadně ovlivňuje kvalitu doporučení.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová